Jedenáct pramenů na malém prostoru, chladná tůňka a pod zemí pozůstatky po hledání uranu. Prameniště svatého Vojtěcha v Horní Malé Úpě není velkým vodopádem ani rozlehlým rašeliništěm, přesto nabízí neobvyklou zastávku při poznávání Krkonoš. Přírodní vývěry tu připomínají, že horská krajina má vedle viditelné krásy také svou geologickou a lidskou minulost.
Vývěry pod svahem Haida
Prameniště leží u svahu Haida, nedaleko serpentiny silnice vedoucí směrem na Pomezní Boudy. Obecní turistické tipy ho uvádějí přibližně tři kilometry od zdejšího infocentra; k místu vedou pěšiny. Je proto možné zařadit ho jako kratší zastavení při výletu, nikoli jako samostatný cíl, kvůli němuž by bylo nutné plánovat náročnou túru.
Na lokalitě se nachází jedenáct vývěrů. Některé jsou upravené či zachycené, jiné mají malou vydatnost a mohou téct jen občas. Voda je chladná a málo mineralizovaná. Právě soustředění tolika pramenů na jednom místě dává zdejší krajině její zvláštní charakter: z lesního svahu vystupuje voda z puklin v podloží, které tvoří místní ortoruly.
U prameniště jsou podle obecního popisu dvě dřevěné lavičky a tůňka zvaná Vana, označovaná také jako vývěr HMÚ-4. Voda v ní mívá uváděnou teplotu zhruba pět až sedm stupňů. Případné smočení je tedy spíš dobrovolnou zkouškou otužilosti než pohodovou koupelí. Stav pěšin i možnost tůňku využít se mohou měnit podle počasí a sezony.
Radon přivedl badatele zpátky
Prameny zaujaly odborníky také kvůli radonu ve vodě. Jeho množství se podle měření liší mezi jednotlivými vývěry a mění se i s průtokem. Obecní článek uvádí pro vývěry HMÚ-1 až HMÚ-11 naměřené hodnoty v rozmezí 251 až 5 253 Bq/l. Nejde však o aktuální měření každého pramene, a čísla proto nelze chápat jako současný rozbor vody.
Výskyt souvisí s puklinovým systémem hornin a místní chudou uranovou mineralizací. Radioaktivitu pramenů zaznamenali při průzkumu uranu v roce 1950. U nejvýraznějšího výchozu tehdy vznikla šachtice hluboká 25 metrů a desetimetrový překop. Z rudní čočky blízko povrchu se vytěžilo 15,9 kilogramu uranu. Už v roce 1951 byla lokalita opuštěna.
Informace o průzkumu později zapadly také kvůli tehdejšímu utajování. K prameništi se vědci vrátili v roce 2008, kdy studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumali radon v podzemních vodách. Návštěvník dnes může v okolí vnímat stopy po poválečném hledání uranových rud, aniž by se z krátké procházky stala návštěva technické památky. Šachtice je připomínkou zásahu do krajiny, nikoli důvodem k tomu, aby se člověk pokoušel vstupovat do podzemí.
Jméno jako stopa česko-polské spolupráce
Název svatého Vojtěcha neodkazuje podle obecního popisu na doloženou událost ze světcova života přímo na tomto místě. Připomíná světce i česko-polské historické souvislosti a souvisí také s vědeckým partnerstvím. Lokalita byla pojmenována na počest spolupráce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Wrocławské polytechniky.
Prameny tak spojují několik vrstev, které se v Krkonoších často potkávají: geologii, proměny krajiny i příběhy lidí, kteří ji zkoumali. Voda láká k zastavení, ale její neobvyklé složení není důvodem k pití ani k přisuzování léčebných účinků. Pokud se sem vydáte, držte se přístupných pěšin a respektujte okolní pozemky. Pramen Haida, zmiňovaný v souvislosti s lokalitou, leží na soukromém pozemku.