Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Prameny.
Na severním okraji Lnář stojí kostel sv. Mikuláše, jehož počátky sahají do první poloviny 14. století. Dnešní podobu mu vtiskla barokní přestavba a v jeho hřbitovním areálu zaujme také samostatná zvonice. U jejího vzniku se však prameny rozcházejí v datování.
V bukovém lese na konci Kudlovské doliny se ukrývá pramen spojený s pískovcovou skálou Miláček i s několika verzemi místních pověstí. Zuzančina studánka leží v katastru Halenkovic a může být cílem klidné pěší výpravy po žluté značce v Chřibech.
Nad Horní Bečvou čeká výlet, který nestojí na širokých výhledech ani snadném značení. Šorštýn láká spíš tichým výstupem terénem mimo značenou trasu a prameny v okolí. Nejznámější z nich, Sachova studánka, má doloženou historii sahající do roku 1929, ale jisté není ani to, po kom získala své jméno.
V údolí Velké Hanzlůvky, poblíž kopce Vysoká, čeká na pěší i cyklisty nenápadná studánka s neobvyklou místní pověstí. Laďův pramen připomíná někdejší zdravotní výpravy karlovických mužů a dnes je jedním ze zastavení na horské trase směrem k Třeštíku a Martiňáku.
Pod Malou Lhotou se naučná stezka Jana Karafiáta zastavuje u pramene, který připomíná, jak důležitá jsou pro přírodu i malé vodní zdroje. Černou studánku lze poznat jako součást delšího výletu z Valašského Meziříčí přes Velkou Lhotu až k přehradě Bystřička.
Osm kilometrů dlouhý okruh ve Velkých Karlovicích spojuje rozhlednu Súkenická s místem, kde začíná Vsetínská Bečva. Cesta vede horskou krajinou s loukami a lesy, ale také úseky mimo značené turistické trasy. Offline mapa se tu proto hodí stejně jako pevná obuv.
Sedm zastavení naučné stezky Údolím Javorné nese jména dřevin, které rostou v okolí. Na trase dlouhé 4,2 kilometru se potkávají témata lesa, práce lesníků, místní přírody i historie údolí v jesenické krajině nedaleko Zlatých Hor.
Poutní kostel v Zašové vznikl kvůli rostoucímu zájmu o obraz Panny Marie, jehož počátky sahají podle odborných odhadů až do poloviny 15. století. Jeho skutečný původ zůstává nejasný, a tak se kolem něj po generace vypráví příběh o rytíři zachráněném v lese.
U nymburského Labe stojí renesanční věž, která nebyla jen výraznou součástí městského panoramatu. Sloužila jako vodárna: pomáhala dostat říční vodu ke kašnám ve městě. Její přesná podoba i rok vzniku se v pramenech liší, jisté však je, že jde o chráněnou technickou památku.
Nedaleko Bublavého pramene, na trase z Rejvízu směrem k Videlskému sedlu, se v lesích ukrývá skupina šesti skalních výchozů. Kazatelny zaujmou neobvyklými tvary, pověstí o husitských kazatelích i vyhlídkou, která za dobré viditelnosti dosáhne až ke Králickému Sněžníku.
Vyšehrad ukrývá víc než příběhy o Libuši a Šemíkovi. Komentovaná procházka v neděli 27. prosince 2026 nabídne pohled na jeho proměny od panovnického a církevního centra přes barokní pevnost až po dnešní městský park. Sraz je plánován u Táborské brány.
Na okraji někdejších Rybářů u Libé vyvěrá pramen, jehož příběh spojuje minerální vodu s proměnou česko-bavorského pohraničí. Kdysi tu stáčeli vodu, dnes je kyselka především tichou připomínkou vsi opuštěné po druhé světové válce a lákavým cílem pro poznávání krajiny u Ohře.