Mohutný betonový Jeřáb měl být součástí promyšleného obranného systému, ale jeho plánovanou podobu návštěvník na místě nikdy neuvidí. Srub N-S 73 vznikl v rámci tvrze Dobrošov, jenže některé důležité části výbavy se před Mnichovskou dohodou nepodařilo osadit. Z místa, které mělo pomáhat řídit obranu údolí Metuje, se tak stal svědek stavby přerušené dřív, než byla připravena k boji.
Jeden ze tří dokončených objektů
Tvrz Dobrošov se budovala v letech 1937–1938 a v plánu měla sedm hlavních objektů. Dokončit se podařilo pouze tři pěchotní sruby: Zelený, Můstek a Jeřáb. Jeřáb je tak třeba chápat jako jednu část rozsáhlejšího celku, nikoli jako samostatnou pevnost. Pod tvrzí vzniklo přes 2,5 kilometru podzemních chodeb a zůstaly po ní také čtyři zasypané šachty pro objekty, které už postaveny nebyly.
Betonáž Jeřábu probíhala od 24. června do 2. července 1938. Do konstrukce se podle technického přehledu spotřebovalo 2 808 metrů krychlových betonu. Srub má dvě podlaží a jeho plánovaná osádka čítala 40 mužů. Tyto údaje vypovídají o rozměrech stavby, ale samy o sobě neznamenají, že byl objekt kompletně vystrojen nebo připraven k plnohodnotnému nasazení.
Oči pro dělostřelectvo tvrze
Poloha Jeřábu nabízela výhled do údolí Metuje. Jeho úkolem mělo být pozorování a řízení dělostřelecké palby směrem k baterii v sousedním objektu N-S 75 Zelený. K tomu měly sloužit pancéřové zvony a kopule, které však na srubu osazeny nebyly. Právě tenhle rozdíl mezi zamýšlenou funkcí a skutečným stavem dělá z Jeřábu zajímavý příklad toho, jak nedokončená stavba ovlivnila celý obranný plán.
V září 1938 zde podle dostupných údajů působila prozatímní osádka 25 mužů. Žila v polních podmínkách a měla improvizovanou výzbroj. Po Mnichovské dohodě zůstal v objektu strážní oddíl. Na stěně ubikace se dochovaly kresby a nedokončený jmenný seznam osádky, spojované právě s jeho působením. Nejde tedy jen o technický detail stavby, ale také o osobní stopu lidí, kteří v srubu krátce pobývali v mimořádně nejisté době.
Stopy okupace na betonu
Jeřáb se změnil i za okupace. Z jeho levé strany byla odstraněna střílna; její podobu dnes zvenčí přibližuje maketa s houfnicí. Objekt si okupanti vybrali také pro natáčení dokumentárních záběrů o dobývání Maginotovy linie. Srub tak v sobě nese několik vrstev historie: původní československý obranný záměr, krátké období mobilizace i pozdější zásahy, které změnily jeho podobu.
Výlet do pevnostní krajiny Dobrošova
Jeřáb leží v lokalitě Dobrošov, přibližně pět kilometrů od Náchoda, a lze k němu dojít po naučné stezce kolem pevnosti. Návštěvnické centrum a pokladna jsou u srubu Zelený, nikoli přímo u Jeřábu. Možnosti vstupu do Jeřábu se mohou měnit a objekt bývá přístupný jen při vybraných příležitostech, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální informace u Muzea Náchodska.
Při návštěvě se vyplatí vnímat Jeřáb nejen jako mohutný betonový objekt, ale i jako součást nedokončené soustavy. Jeho plánované pozorovací vybavení chybělo, část tvrze zůstala jen v podzemí a jiné plánované objekty nikdy nevznikly. Kresby v ubikaci pak připomínají, že za technickými parametry stály také konkrétní posádky a krátký, dramatický čas před zánikem československého pohraničního opevnění.