V trávě a mezi stromy lze v prostoru zaniklého Kaffu stále rozeznat stopy někdejších domů. Zůstaly z nich kamenné zdi a na místě bývalého Horního Kaffu také rozvaliny stavby, která mohla být kaplí nebo kostelem. Právě takové pozůstatky dávají Horské naučné stezce Merklín zvláštní atmosféru: člověk tu nejde jen za výhledy, ale také krajinou, v níž se dá číst příběh zaniklého krušnohorského sídla.
Okruh z merklínského nádraží
Stezka začíná u nádraží v Merklíně a vrací se zpět jako okruh. Inventář naučných stezek Krušnohoří uvádí délku 8,2 kilometru a převýšení od 515 do 815 metrů nad mořem. Jiné turistické přehledy počítají přibližně s osmi kilometry, proto je rozumné brát délku jako orientační. Trasa má střední náročnost, ale výraznější stoupání znamená, že nejde o úplně nenáročnou procházku. Vhodná je pevná obuv.
Okruh vede loukami i lesními úseky. Jeho žluté místní značení doplňuje dvanáct zastavení; stezka byla vybudována obcí Merklín v roce 2006 a informační tabule jsou připravené česky i německy. Výlet tak spojuje několik různých témat, aniž by se soustředil jen na jednu památku: připomíná historii obce a jejích osad, ukazuje místní přírodu i geologii.
Tři části osady, které zmizely z mapy
Kaff netvořila jedna souvislá vesnice, ale tři rozptýlené skupiny chalup – Horní, Střední a Dolní Kaff. Jeho vznik se obvykle klade pravděpodobně už do 13. století, přesnější datum však není jisté. Obyvatelé se živili skromným zemědělstvím, domácí výrobou rukavic či krajek a prací v továrnách v okolí. Šlo o život v horské krajině, kde se domácí práce a obživa v zemědělství doplňovaly podle místních možností.
Konkrétní počty obyvatel zachycují jednotlivé historické soupisy, nikoli celou dobu existence osady. Před rokem 1870 se uvádí osm domů a 51 obyvatel. Při sčítání v roce 1900 měl Kaff třináct domů a 74 obyvatel. Dnes se místo někdejších stavení připomíná hlavně jejich půdorysy a kamenné zbytky. Při procházení terénu je dobré počítat s tím, že ne každou stopu lze bez znalosti historie na první pohled rozpoznat.
Poválečný zlom a poslední stavení
Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a zdejší sídelní struktura se postupně rozpadla. V roce 1947 byl název Kaff úředně změněn na Plešivec. Poslední zbytky obydleného stavení podle historického přehledu zanikly pod tíhou sněhu v zimě 2005–2006. Z někdejších skupin chalup se tak nestala zachovaná vesnická památka, ale místo, jehož příběh je třeba skládat z terénních stop a historických údajů.
Kaff ležel v prostoru někdejší obce Lípa, která je dnes částí Merklína. Při návštěvě je proto užitečné vnímat ho nejen jako samostatnou zaniklou osadu, ale také jako součást širší proměny obcí v Krušných horách. Změna obyvatelstva, přejmenování i postupný zánik domů se tu promítly přímo do podoby krajiny.
Výhledy, žula i merklínský buk
Historická zastavení doplňují přírodní a geologická témata. Tabule se věnují mimo jiné žule u Kamenné lodi a merklínskému buku. Trasa zahrnuje také Vlčineckou vyhlídku, vyhlídku Zálesí a Černou tůňku. Nejde tedy jen o putování za ruinami: střídání lesních a lučních úseků nabízí možnost vnímat různé podoby horské krajiny a její místní zajímavosti.
Na výlet vyrazte s časovou rezervou a počítejte s převýšením. Návštěva Kaffu je nejzajímavější tehdy, když se člověk nezastaví jen u jednotlivých kamenů, ale zkusí si představit, že dnešní rozptýlené ruiny kdysi patřily k živému sídlu. Stezka z Merklína k tomu nabízí přirozený rámec: propojuje cestu krajinou s příběhem lidí, kteří v ní žili.