327 článků
Na okraji Mariánských Lázní stojí hájovna, která na první pohled připomíná horskou chatu ze švýcarských Alp. Vznikla však už roku 1913 a její okolí vypráví také o loveckém panství, parkových úpravách i starých cestách, jejichž stopy lze dodnes číst v lesním terénu.
V Dolních Lažanech se dochovaly dvě vzácné usedlosti chebského typu, jejichž hrázděná patra a štíty připomínají podobu venkovského stavitelství na přelomu 18. a 19. století. Jejich kouzlo vynikne právě v souvislosti s okolní zděnou zástavbou: památkovou hodnotu tu netvoří jediná samostatná památka, ale celá ves.
Na západním okraji Krušných hor čeká na pěší putující po Stezce Českem skromná dřevěná útulna u kostela sv. Jakuba. Nocleh je bezplatný a místo má sloužit jako nouzové zázemí, nikoli jako běžné ubytování. Zastávka spojuje praktickou pomoc turistům s působivým historickým okolím.
Ve Stáji Mukařov u Krásna se vyjížďka do přírody pojí s péčí o koně, kteří hledají nový domov. Program může být příležitostí pro zkušené jezdce i pro ty, kdo se chtějí s jízdou teprve seznámit — podobu i podmínky výletu je ale potřeba domluvit předem.
Historické fotografie Mariánských Lázní zachycují víc než proměny ulic a budov. Pomáhají sledovat, jak se město po válečném období znovu otevíralo lázeňským hostům, kulturním akcím i každodennímu životu a jak se jeho role měnila v dalších desetiletích.
Hrázděná stavba u soutoku Teplé a Lomnického potoka připomíná dobu, kdy se do Březové jezdilo za výletní restaurací i střelnicí. V areálu se později nabízelo také kroketové hřiště a další sportovní vyžití. Co z nabídky funguje dnes, je ale potřeba před cestou ověřit.
Na Hřebečné u Abertam se pod zemí potkávají dvě mimořádné hodnoty: pozůstatky jednoho z největších cínových dolů českých Krušných hor a významné zimoviště netopýrů. Ve štole Kryštof mohou návštěvníci prozkoumat část rozsáhlého díla, které připomíná staletí hornické práce.
V někdejší textilní továrně Tosta se dnes potkávají příběhy českých a německých obyvatel Plesné, proměny průmyslového areálu i geologie Chebska. Muzeum ukazuje, že pohraniční dějiny nejsou jen velkými událostmi, ale také osudy lidí, kteří v kraji žili a pracovali.
Na první pohled je to barokní kostel v horském městě. Jeho interiér ale skrývá neobvyklý strop zvaný česká placka a jeho dějiny odrážejí proměny Božího Daru: od protestantské hornické obce přes poválečné opuštění až po obnovu dokončenou v roce 1990.
V Hájích u Kolové se golf hraje v mírně zvlněné krajině Slavkovského lesa, s výhledy směrem ke Krušným horám. Devítijamkové hřiště vzniklo v roce 2005 a vedle hry nabízí také driving range a klubové zázemí. Je to komornější zastávka pro golfový výlet v okolí Karlových Varů.
Páteční večer v Galerii Marienbad nabídne setkání se spisovatelem Pavlem Kosatíkem nad knihou O tom Benešovi. Řeč bude o státníkovi, jeho rozhodnutích v klíčových chvílích dějin i o tom, proč jeho odkaz dodnes vyvolává otázky a spory.
Na okraji někdejších Rybářů u Libé vyvěrá pramen, jehož příběh spojuje minerální vodu s proměnou česko-bavorského pohraničí. Kdysi tu stáčeli vodu, dnes je kyselka především tichou připomínkou vsi opuštěné po druhé světové válce a lákavým cílem pro poznávání krajiny u Ohře.