V těsném sousedství katedrály sv. Ducha se otevírá pohled na řadu kanovnických domů. Na první pohled působí jako souvislý architektonický celek, při bližším zkoumání ale připomínají, že městské domy se proměňovaly po generace. Jejich dnešní podobu výrazně poznamenalo baroko, pod ní se však u některých objektů dochovaly starší stavební vrstvy.
Řada domů v sousedství katedrály
Kanovnické domy najdete u náměstí Jana Pavla II., přímo vedle katedrály sv. Ducha. Patřily k zázemí zdejší kapituly a jejich názvy dodnes uchovávají stopu po církevní správě a osobách, které s ní byly spojeny. Čp. 49 se označuje jako Logdmanská prebenda, u domů čp. 50, 51 a 52 se používají názvy I., III. a II. Bischofsteinská prebenda. Už samotné pojmenování tak připomíná, že nejde jen o dekorativní kulisu historického náměstí, ale o místa spojená s fungováním církevní instituce.
Ne všechny popisy se shodují v tom, kolik domů do souboru zahrnout. Jeden přehled uvádí pět památkově chráněných domů s čísly 48 až 52, jiný zahrnuje také čp. 47. Rozdíl se týká i nejstarší stavební fáze: některé informace označují původní domy za gotické, jiné za renesanční. Proto je přesnější vnímat řadu jako soubor objektů s různorodým vývojem než přisuzovat všem stejný původ.
Starší vrstvy pod barokní podobou
Barokní přestavba vtiskla domům výraznou tvář a jejich průčelí dnes působí poměrně jednotně. Tato sourodost ale neznamená, že všechny objekty vznikly současně nebo prošly totožným vývojem. U domu čp. 51 jsou jako stavební vrstvy doloženy gotika i baroko. Je jednopatrový, s barokním štítem a zdobným portálem; do dvora se dochovala také původní vrata datovaná rokem 1838.
Právě rozdíl mezi celkovým dojmem a jednotlivými detaily dělá z domů zajímavý cíl pro pomalou procházku. Místo rychlého pohledu na celou řadu se vyplatí sledovat obrysy štítů, vstupy a proměny fasád. Jednotné působení souboru pak vynikne vedle drobností, které odkazují na konkrétní historii jednotlivých domů.
Lví hlavy a otázka autorství
Jedním z nenápadných detailů jsou dvě lví hlavy na domě čp. 50. Při procházení kolem nich snadno unikne pozornost, pokud člověk sleduje jen celkovou podobu náměstí. Právě podobné drobné prvky však mění obyčejnou cestu kolem památek v pozornější objevování místa.
Barokní úpravy kanovnických domů bývají někdy spojovány se jménem architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Jeho autorství ale není jisté a odborný výklad je spíše zpochybňuje. Při návštěvě je proto lepší vnímat barokní podobu jako výsledek historické přestavby, nikoli jako bezpečně doložené dílo jednoho konkrétního architekta.
Procházka z veřejného prostoru
Domy lze pozorovat z veřejného prostoru u náměstí Jana Pavla II. a přirozeně se tak nabízejí jako zastávka při návštěvě katedrály sv. Ducha. Zaměřte se na průčelí, portály, štíty a lví hlavy na čp. 50. Dostupné informace nepotvrzují, že by interiéry byly běžně přístupné, proto je vhodné plánovat prohlídku jako poznávání zvenčí.
Kanovnické domy nejsou zajímavé jen svou barokní tváří. Ukazují, jak se v jednom městském bloku vrstvily různé stavební etapy a jak někdejší církevní zázemí zůstalo čitelné v názvech i podobě domů. V Hradci Králové tak stačí krátká zastávka vedle katedrály, aby se z řady historických fasád stal příběh o proměnách města.