Karlín je čtvrť, kterou lze číst jako mapu několika pražských epoch. Jeho rovné ulice připomínají promyšlené předměstí z počátku 19. století, industriální stopy zase dobu továren a přístavu. A pod touto městskou podobou je ještě starší vrstva: krajina, kterou po staletí měnila Vltava.
Od říčních náplavů k pražskému přístavu
Území dnešního Karlína leželo na někdejším Špitálsku. Název odkazuje ke špitálu křižovníků s červenou hvězdou a připomíná, že zdejší krajina měla svou historii dávno před vznikem čtvrti. Vltava měnila břehy, vytvářela náplavy i ostrovy. Po povodni roku 1432 a dalších proměnách řeky se podoba okolí postupně přetvářela.
Jedním z důležitých zásahů do říční krajiny byla úprava ramene mezi Rohanským ostrovem a karlínským břehem. V roce 1822 tu vznikl první velký pražský přístav. Karlín tak nebyl jen novou zástavbou za městskými hradbami: jeho vývoj od počátku souvisel také s vodní dopravou a s polohou u řeky.
Čtvrť narýsovaná podle plánu
Regulační plán z roku 1816 dal Karlínu pravidelný půdorys, který je patrný dodnes. Základem byly tři souběžné ulice — dnešní Křižíkova, Sokolovská a Pobřežní — doplněné šesti příčnými ulicemi. Plán přitom neřešil jen rozvržení ulic, ale obsahoval také stavební, požární a hygienická pravidla.
Pražské předměstí zde bylo oficiálně založeno 23. června 1817. Císař František I. potvrdil jeho vznik a původní název Carolienthal odkazoval na jeho manželku Karolinu Augustu. Při procházce dnešním Karlínem tak člověk snadno narazí na kontrast mezi staršími, pravidelně vedenými ulicemi a pozdějšími vrstvami zástavby. V městském plánu se uchoval záměr, který před dvěma stoletími měnil okraj Prahy v organizované předměstí.
Invalidovna před Karlínem, průmysl po něm
Výraznou památkou v území je Invalidovna, postavená v letech 1731 až 1737 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Sloužila jako zařízení pro válečné invalidy a její vznik předcházel založení Karlína. Barokní stavba tak připomíná starší kapitolu místa, které se teprve později začalo rychle měnit v městskou čtvrť.
Průmyslový rozvoj zesílil od konce 18. století. Změny se zrychlily zejména v poslední čtvrtině 19. století, kdy se zastavovaly i zahrady u Vítkova. Z někdejšího empírového předměstí se stávala průmyslová čtvrť. Roku 1874 byly zbořeny Poříčská brána a navazující hradby, čímž se otevřel prostor pro další rozvoj. O rok později začala jezdit koňská tramvajová dráha z Karlína na Smíchov.
Rychlou proměnu dokládají i čísla: na přelomu 19. a 20. století měl Karlín přes 21 tisíc obyvatel a 428 domů. Dnešní čtvrť proto není jen souborem historických fasád. Její podoba vznikala také prací, dopravou a hustým osídlením, které doprovázely průmyslový růst.
Jak poznávat Karlín dnes
Současný Karlín spojuje historické ulice a industriální minulost s novější výstavbou. Při procházce je zajímavé všímat si, jak se pravidelný plán čtvrti potkává s různými podobami zástavby a jak se někdejší předměstí proměnilo v součást hlavního města. Dalším důležitým předělem byla povodeň v roce 2002, která se zapsala do novodobého příběhu čtvrti; její konkrétní následky není třeba při poznávání Karlína domýšlet, aby bylo zřejmé, jak důležitou roli zde řeka stále má.
Invalidovna je podle aktuálních informací kvůli rekonstrukci uzavřena veřejnosti a dokončení prací se očekává v roce 2030. Její režim se může změnit, proto je před návštěvou vhodné ověřit aktuální stav. Karlín jako celek však lze poznávat v ulicích: právě v jejich rastru, někdejších průmyslových stopách a kontrastu starého s novým se nejlépe ukazuje, jak se z říčního předměstí stala dnešní pražská čtvrť.