Panelové sídliště, autobus Karosa a fronta na banány se vejdou do divadelní miniatury. V inscenaci Soudružky s kroužky se z těchto známých výjevů skládá obraz normalizačního Československa, který nestojí na velkých historických událostech, ale na opakování všedního dne. Loutkové a multimediální představení pražské scény Alfred ve dvoře zve dospělé diváky k pohledu na minulost, která může působit povědomě i tísnivě.
Život zarámovaný do malých obrazů
Autoři Dominik Migač, Marta Hermannová a Jan Pichler nevyprávějí souvislou kroniku ani příběh s řadou zvratů. Sledujeme ženu v opakujících se situacích a postupně vnímáme, jak se její život uzavírá do stále podobného rytmu. Právě všednost se stává hlavním tématem: drobné úkony a známá zákoutí vytvářejí pocit, že se čas posouvá, ale nic podstatného se nemění.
Scéna pracuje s plochými loutkami a miniaturami. Postava může zmizet za okrajem rámečku a znovu se objevit na jeho druhé straně, jako by se prostor nikdy nekončil. Tento jednoduchý princip pomáhá přenést na jeviště dojem zacyklenosti. Scénografii i technologickou koncepci vytvořil Dominik Migač; modelkami pro loutky byly Dita Kaplanová a Sára Vosobová.
Spartakiáda jako obraz kolektivního těla
Osobní každodennost se postupně propojí s velkým veřejným obrazem doby: spartakiádou. Mezi drobnými výjevy se objeví miniaturní cvičenky a dobové televizní či rozhlasové komentáře. Jejich slavnostní tón kontrastuje s téměř němým průběhem ostatních částí. Inscenace tak staví vedle sebe osamělý, opakující se život jednotlivce a obraz masy, která má působit dokonale sehraně.
Socialistické kulisy tu nejsou jen nostalgickou připomínkou předmětů a míst, která si někdo pamatuje z dětství. Známé obrazy dostávají jinou váhu, když se skládají do uzavřeného světa, kde se osobní zkušenost ztrácí v každodenním stereotypu a kolektivním rituálu. Spartakiádní motiv proto funguje nejen jako dobová atrakce, ale i jako výrazný kontrast k intimnímu měřítku příběhu.
Loutkové divadlo pro dospělé
Soudružky s kroužky měly premiéru 11. března 2025 a jsou určené především dospělému publiku. Jejich vyprávění se opírá hlavně o obraz a zvuk, nikoli o souvislý mluvený text. Díky tomu může inscenace působit jazykově přístupně i na diváky, kteří nerozumějí každému slovu dobových komentářů. Pozornost se přesouvá k tomu, co se děje v prostoru, jak se výjevy opakují a jakou atmosféru vytvářejí.
Právě spojení loutek, miniatur a multimediálních prvků ukazuje, že loutkové divadlo nemusí být určeno jen dětem. Malé postavy dokážou zachytit anonymitu i bezmoc člověka v prostředí, které ho přesahuje. Divák si přitom může sám skládat význam jednotlivých obrazů, místo aby dostával hotový výklad.
Večer v Alfredovi ve dvoře
Alfred ve dvoře najdete v pražských Holešovicích na adrese Františka Křížka 495/36. Divadelní prostor vznikl v roce 1997 jako Divadlo mimů, které vybudoval Ctibor Turba; od března 2001 jej užívá organizace Motus. Dnes se profiluje jako místo nezávislého, pohybového, vizuálního a experimentálního divadla. Samotné prostředí tak dobře odpovídá inscenaci, která vypráví především obrazy.
Program divadla aktuálně uvádí představení na úterý 24. listopadu 2026 od 18 hodin na malé scéně. Protože se termíny mohou měnit, je vhodné před návštěvou ověřit aktuální údaje přímo u pořadatele. Návštěvníci na vozíku mohou po předchozí domluvě využít vstup přes dvůr; bezbariérové WC divadlo nemá.