V brněnské Káznici na Cejlu se potkávají dějiny vězeňství, nacistické okupace i komunistického režimu. Na půdě areálu byli v březnu 1945 oběšeni odbojáři Alois Zavadil a Květoslav Kolařík a dochovaly se zde popravčí háky. Komentovaná prohlídka připomíná také proměny budovy, která dnes slouží mimo jiné kulturním a komunitním aktivitám.
Od sirotčince k vězeňskému areálu
Základní kámen budovy položili 20. července 1772. O šest let později se sem přestěhoval sirotčinec, který v areálu působil do roku 1784. Po jeho zrušení začala budova sloužit jako věznice. Její využití tak od počátku nebylo jen otázkou trestu: v různých obdobích se tu řešila péče o sirotky, soudnictví i výkon trestu.
Původní věznice měla mužské a ženské oddělení, šestnáct cel, kapli a dílny. Vězni v nich pracovali například jako tkalci, krejčí nebo obuvníci. Areál se ve 40. letech 19. století přestavoval a rozšiřoval. Od roku 1850 sídlil v jeho části zemský trestní soud a o pět let později sem byli převedeni poslední vězni ze Špilberku. Káznice se tak stala součástí širšího systému brněnského soudnictví a vězeňství.
Rozdílné kapitoly nesvobody
Za protektorátu působil v areálu vedle českého krajského soudu také Německý zemský soud. Gestapo využívalo ženské oddělení. Dne 12. března 1945 byli na půdě popraveni odbojáři Alois Zavadil a Květoslav Kolařík. Je důležité odlišovat tuto konkrétní popravu od obecné představy, že Káznice byla za okupace běžným nacistickým popravištěm.
Po válce se zde věznili a popravovali lidé odsouzení mimořádným lidovým soudem. Po únoru 1948 se areál stal také místem věznění politických odpůrců komunistického režimu. Poslední poprava se tu uskutečnila 30. srpna 1952: oběšen byl Leopold Doležal. Věznice byla zrušena v roce 1956. Jednotlivá období se v prostoru překrývají, ale jejich historické souvislosti nejsou stejné; právě proto má smysl prohlížet si areál s výkladem, který je rozlišuje.
Co může prohlídka přiblížit
Káznice není jen soubor dat a jmen. Prohlídka může návštěvníkům ukázat cely, vězeňské nádvoří, kapli a další dochované stopy někdejšího provozu. Konkrétní přístupné prostory se mohou měnit podle programu a zvolené trasy, proto není jisté, že každá prohlídka zahrnuje všechny části areálu. I samotné uspořádání budovy ale pomáhá představit si, jak se zde spojovalo věznění, soudní agenda a každodenní práce.
Historická část, kde se komentované prohlídky konají, je ve správě TIC Brno; vlastníkem areálu je město Brno. Část budovy dnes využívají kulturní a komunitní aktivity. Kontrast mezi někdejším účelem a současným životem místa je výrazný, aniž by vymazával jeho minulost. Káznice tak není uzavřenou kapitolou, ale areálem, jehož další využití se odehrává vedle připomínky lidí, kteří tu byli vězněni.
Termín a místo
V nabídce je uvedena komentovaná prohlídka v sobotu 19. prosince 2026 od 15 hodin. Plánovaná délka je 60 minut a vstup je podle zveřejněných informací zdarma. Koná se v Káznici na Cejlu, Bratislavská 249/68, Brno. Protože jde o budoucí termín, před návštěvou je vhodné ověřit, zda se prohlídka koná a zda zůstaly její čas i podmínky vstupu stejné.