Valentýn nemusí být jen svátkem květin, romantických gest a komerčních sloganů. Galerie města Plzně ho v roce 2019 připomněla výstavou Jiné hlasy, jiné pokoje, která se na lásku a blízké vztahy podívala mnohem méně jednoznačně. Nabídla prostor pro otázky týkající se intimity, rodiny, vášně i toho, jak složité může být porozumět lidem, kteří jsou nám nejbližší.
Výstava se konala od 14. února do 7. dubna 2019. Datum zahájení odkazovalo k valentýnskému motivu, samotná přehlídka však nebyla prvoplánovou oslavou romantiky. Místo toho představila současné české umění jako prostor, kde se mohou vedle sebe potkat něha, trapnost, humor, tělesnost, nejistota i rodinné napětí.
Od milenců až k rodinným kořenům
Kurátorka Jana Písaříková výstavu inspirovala stejnojmennou povídkou Trumana Capoteho. V jejím středu stojí chlapec, který se prostřednictvím vztahů s nejbližšími snaží pochopit sám sebe. Podobnou cestu nabízela i plzeňská přehlídka: k vlastnímu obrazu člověka se často dostáváme právě přes druhé, přes rodinu, milostné partnery a předchozí generace.
Výstavní celek se pohyboval od každodenních situací a symbolického zobrazování milenců přes témata patriarchátu a fyzické stránky vztahů až k neuchopitelnosti vášně. Objevila se také láska mezi ženami nebo vztahy dcer k otcům a rodinným předkům. Rozpětí motivů ukazovalo, že intimita není uzavřená v jediné podobě ani v jediné životní zkušenosti.
Bez jednoznačného manifestu
Na výstavě se podílelo 21 autorek a autorů různých generací z celé republiky. Jejich práce nevznikaly podle společného zadání. Spojovalo je spíše to, že se dlouhodobě vyjadřovali k tématu vztahů a lidské blízkosti. Díky tomu nepůsobila přehlídka jako jednotný manifest, ale jako soubor rozdílných hlasů, které se mohou doplňovat i vzájemně znejišťovat.
Výstava nebyla postavena primárně na feministickém nebo genderově-politickém programu. Vztahová témata zpracovávala především prostřednictvím poetizace, ironie, absurdity a komiky. Právě tato různorodost jí umožňovala vyhnout se jednoduchému dělení na romantické a neromantické, správné a problematické nebo soukromé a veřejné. Návštěvník se mohl pohybovat mezi osobní vzpomínkou, společenským tématem i situací, která je současně dojemná a trochu směšná.
Současné umění v historickém centru
Mezi vystavujícími byli například Simona Blahutová, Barbora Lungová, Margita Titlová-Ylovsky, Kristina Láníková, Pavel Dvořák, Tomáš Hodboď, Karíma Al-Mukhtarová, Daniela Baráčková, Markéta Magidová, Šárka Telecká, Přemysl Procházka, Pure Beauty, Petra Herotová, Patricie Fexová, Nina Fránková a Anna Straková.
Výstava tak zároveň představila část pestré scény současného českého umění. Galerie města Plzně se dlouhodobě věnuje modernímu a současnému umění z Česka i ze zahraničí. Funguje jako instituce typu kunsthalle a sídlí v historickém komplexu radničních budov na náměstí Republiky, v městské památkové rezervaci. Spojení aktuálního umění s historickým centrem dává návštěvě další rozměr: po prohlídce výstavy lze pokračovat přímo ulicemi kolem plzeňské radnice a náměstí.
Vernisáž jako součást programu
Už zahájení 14. února nabídlo víc než běžnou prohlídku vystavených děl. Součástí programu byla autorská četba Věry Chase, Kristiny Láníkové a Andrei Vatulíkové i performance Přemysla Procházky. Takový doprovod podtrhl hlavní charakter výstavy: vztahy se neodehrávají jen v obrazech a objektech, ale také v jazyce, těle, gestu a živém setkání.
Jiné hlasy, jiné pokoje jsou dnes již uzavřenou výstavou. Galerie města Plzně však pokračuje v prezentaci současného umění na adrese náměstí Republiky 40, s bočním vstupem z Dominikánské ulice. Aktuální otevírací dobu a podmínky návštěvy je vhodné ověřit předem na webu galerie.