Co se stane, když se pokus o vyprávění dějin promění v divadelní dění? Inscenace Prokletí ve vršovickém Vzletu staví diváky do prostředí filmového natáčení. Před kamerami vzniká příběh českých mágů, kteří se za protektorátu pokusili magicky zaútočit na Adolfa Hitlera. Divadlo tak propojuje historickou látku s otázkou, jak dnes o minulosti mluvíme a co v ní hledáme.
Filmový ateliér místo tradičního jeviště
Rámec natáčení není jen výpravnou kulisou. Tvůrcům umožňuje ukazovat nejen samotný příběh, ale také způsob, jakým se příběhy o minulosti skládají a předávají. Divák nesleduje dění pouze z odstupu běžného kukátkového divadla; ocitá se v prostředí, které připomíná filmový plac. Vzniká tak prostor pro pohled na historii i na její současné zpracování.
Prokletí je označováno jako imerzivní inscenace, její konkrétní scénické řešení ale není třeba zaměňovat za příslib určitého způsobu účasti publika. Jisté je, že filmový ateliér tvoří základ divadelního světa a pomáhá propojit několik rovin vyprávění. Představení tak může zaujmout nejen diváky se zájmem o protektorátní dějiny, ale i ty, které zajímá, jak se z historické události stává současné umělecké dílo.
Jan Kefer a hranice historického příběhu
Látka vychází z příběhu hermetiků kolem Jana Kefera a skupiny Universalie. Inscenace se inspiruje skutečnými událostmi, její konkrétní děj a magické operace je však namístě vnímat jako divadelní interpretaci, nikoli jako samostatný historický doklad. Právě napětí mezi doložitelnou minulostí a uměleckým zpracováním patří k jejím podstatným tématům.
Tvůrci nehledají jen odpověď na otázku, co se tehdy odehrálo. Zajímá je také, zda a jak může jednotlivec zasáhnout proti útlaku, jakou stopu zanechá v dějinách a co se stane, když člověka pohltí moc. Prokletí proto míří i do současnosti. Politické paralely je přitom možné chápat jako autorský pohled inscenace, nikoli jako jediný výklad historických událostí.
Autorský tvar hledaný společně
Na scénickém tvaru pracovali režiséři Petr Erbes a Boris Jedinák spolu s herci prostřednictvím improvizací a debat. Výsledkem není pouze převyprávění hotového příběhu, ale také inscenace, která tematizuje samotné hledání jeho podoby. Vznikla tak hra o historické látce i o procesu, v němž se tato látka mění v obraz určený dnešnímu publiku.
V inscenaci účinkují Pavel Batěk, Nataša Bednářová, Magdaléna Borová, Štěpán Lustyk, Andrej Lyga, Matěj Šumbera, Petr Erbes a Boris Jedinák. Scénografii připravil Antonín Šilar, kostýmy Jitka Hudcová a hudbu Tomáš Procházka. Prokletí mělo premiéru 28. března 2026.
Představení ve Vršovicích
Vzlet uvádí další termín v úterý 20. dubna 2027 od 19 hodin. Představení se koná ve Velkém sále Vzletu na adrese Holandská 669/1 v Praze 10 – Vršovicích. Cena i dostupnost vstupenek se mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální informace u pořadatele.
Prokletí nabízí neobvyklé setkání s dějinami: místo hotového obrazu minulosti předkládá filmový plac, na němž se historie znovu vypráví a zkoumá. Jeho ústřední otázka přitom zůstává blízká i mimo divadlo — jak se člověk zachová tváří v tvář útlaku a jakou odpovědnost má za svět, který pomáhá utvářet.