V Fatamorganě se nemusí stát nic nadpřirozeného, aby se obyčejný svět začal jevit jinak. Stačí noc, proměňující se světlo a skupina lidí, která se vydává stejným směrem. Taneční inscenace polského choreografa Pawła Sakowicze zve diváky do prostoru mezi skutečností a představou, kde mohou běžné předměty, zvuky i lidská těla získat nečekaný význam.
Příběh, který se skládá z pohybu
Na začátku se skupina setkává na neurčeném místě. Její členové sledují krajinu, která se před nimi proměňuje, a postupně s ní začínají splývat. Nejde o děj vyprávěný tradičním způsobem ani o realistické putování s jasným cílem. Smysl vzniká z toho, jak se účinkující pohybují, jak dlouho setrvávají v gestu a jak reagují na prostor kolem sebe.
Sakowicz střídá mimořádně pomalé pohyby s okamžiky, v nichž se naplno projeví vzrušení z neznámého. Právě tento kontrast může připomínat noční procházku: člověk chvíli pozoruje nehybné obrysy a vzápětí ho vyvede z klidu zvuk nebo nejasný pohyb. Inscenace tak pracuje s napětím mezi čekáním a očekáváním, aniž by nabízela jednoznačné vysvětlení.
Světlo a zvuk místo realistické kulisy
Fatamorgana vytváří svou krajinu hlavně prostřednictvím světla, hudby a pohybu. Scénu připravila Valentýna Janů, hudbu složila Agnė Matulevičiūtė a světelný design vytvořil Václav Hruška. Tyto složky nejsou jen pozadím pro tanec: spoluutvářejí prostředí, které se může zdát chvíli důvěrné a vzápětí cizí.
Noc tu není pouhou denní dobou, ale prostorem, v němž se mění naše vnímání. To, co za světla působí obyčejně, může po setmění vzbuzovat nejistotu nebo zvědavost. Tělesný pohyb pak propojuje jednotlivce do skupiny, která se v krajině neztrácí ani ji neovládá; spíše se jí přizpůsobuje. Divák nemusí hledat skrytý klíč ke každému obrazu. Může sledovat rytmus, náladu a proměny pozornosti.
Současný tanec v budově Národní galerie
Inscenaci uvádí Studio Hrdinů ve Veletržním paláci, výrazné funkcionalistické budově, která je sídlem Národní galerie Praha. Palác vznikl v letech 1925 až 1928 podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. V tomto prostředí se setkává výtvarné umění se současným divadlem a pohybem – Fatamorgana tak může být důvodem vyrazit nejen na představení, ale také do kulturní části Prahy 7.
Studio Hrdinů zařadilo inscenaci do své pohybově-taneční dramaturgické linie, v níž dává prostor také zahraničním tvůrcům. Na jevišti účinkují Lukáš Adam, Sára Arnsteinová, Jan Bárta, Adéla Gajdošová a Karolína Růžičková. Představení trvá přibližně 60 minut.
Praktické informace k návštěvě
Podle aktuálně uváděného programu se Fatamorgana hraje ve čtvrtek 11. února 2027 od 20 hodin. Termín i dostupnost vstupenek je vhodné před cestou ověřit u pořadatele nebo prodejce; uváděná cena se pohybuje v rozmezí 280 až 800 korun. Představení je označeno jako jazykově bezbariérové, což se týká jazykové přístupnosti a samo o sobě nepotvrzuje bezbariérový přístup pro návštěvníky s omezenou mobilitou.
Studio Hrdinů najdete na adrese Dukelských hrdinů 47 v Praze 7. Nejbližší je tramvajová zastávka Veletržní palác, od stanice metra Vltavská se dá dojít přibližně za deset minut. Fatamorgana je vhodnou volbou pro diváky, kteří mají chuť na současné taneční divadlo bez doslovného vyprávění a chtějí nechat prostor vlastním představám.