Na severní straně klobouckého náměstí stojí zámek, který je s příběhem T. G. Masaryka spojený osobně, nikoli jen pamětní deskou na fasádě. Právě sem za rodiči přijížděl jako student a později se do Klobouk vracel i s mladou manželkou Charlottou. Dnes v budově sídlí městské instituce a v zámeckém areálu také muzeum.
Od letní rezidence opatů k sídlu města
Renesanční zámek nechal roku 1589 vystavět opat Ambrož z Telče. Sloužil jako letní rezidence představených premonstrátského kláštera v Zábrdovicích. V baroku se rozšířil směrem na západ a po zrušení kláštera v roce 1784 připadl náboženskému fondu.
Další výraznou proměnu přineslo 19. století. Panství roku 1820 koupili bratři Augustin a Ignác z Neuwallu a zámek upravili v klasicistním duchu. Po zrušení poddanství zde sídlila správa velkostatku, jehož majitelem se roku 1881 stal Josef Duffek z Ostrovačic. Budova tak během staletí měnila účel spolu s tím, kdo spravoval zdejší panství.
Masarykovy návštěvy a přátelství s farářem
Masarykovi rodiče přišli na kloboucké panství pracovat roku 1870. Jejich syn Tomáš je navštěvoval a při pobytech bydlel na zámku. Do města se vracel také po svatbě s Charlottou. Nešlo tedy o jeho trvalé bydliště, ale Klobouky patřily k místům, kam se v mladých letech opakovaně vracel.
V Kloboukách se sblížil s evangelickým farářem Ferdinandem Císařem. Jejich rozhovory se týkaly mimo jiné náboženství a Masaryk v letech 1878 až 1882 opakovaně navštěvoval bohoslužby místního evangelického sboru. Tato část jeho života dává zámku další rozměr: připomíná nejen rodinné návštěvy, ale i prostředí, v němž se utvářely jeho zájmy a vztahy.
Do Klobouk přijel Masaryk také jako prezident. Oficiální návštěva se uskutečnila 18. června 1924. Jeho spojení s městem tak mělo pokračování i v době, kdy už byl hlavou nového státu.
Pamětní deska, která zmizela z fasády
Masarykovu přítomnost připomíná deska umístěná na zámku k desátému výročí vyhlášení samostatného Československa. V roce 1983 ji však z fasády odstranili. Původní deska se neztratila: dnes je uložená v depozitáři klobouckého muzea. V 90. letech ji na zámku nahradila novější deska s téměř původním textem.
Proměna je drobným, ale výmluvným svědectvím toho, jak se s veřejnými připomínkami osobností zacházelo v různých dobách. Kdo chce vidět původní desku, musí zamířit do muzea; na průčelí zámku je dnes její novější podoba.
Zámek, který je součástí každodenního života
Městské muzeum se do zámku přestěhovalo už roku 1921. Když budovu v roce 1932 koupilo město, muzeum našlo nové místo v bývalých sýpkách ve dvorním traktu. Dnes zámek slouží mimo jiné městskému úřadu, muzeu a knihovně. Nejde tedy o památku, která by fungovala jako běžně přístupný prohlídkový objekt s prohlídkou celých interiérů.
Muzeum v zámeckém areálu připomíná Masaryka také v expozici věnované významným osobnostem Klobouk a okolí. Při návštěvě centra stojí za pozornost i pozdně barokní socha svatého Jana Nepomuckého před zámkem. Do tohoto místa byla přenesena ze zámecké zahrady, kde stála do roku 1906. Zámek tak nabízí kompaktní zastavení, v němž se potkávají dějiny panství, osobní příběh budoucího prezidenta i současný život města. Muzeum má sezonní provoz a před cestou je vhodné ověřit aktuální možnosti návštěvy.