Labská bouda stojí na Labské louce v první zóně Krkonošského národního parku, necelý kilometr od pramene Labe. Není jen cílem pěšího výletu: pro turisty a běžkaře představuje důležitý bod na západních krkonošských trasách. Její poloha vysoko v horách zároveň připomíná, že ani cesta k horskému hotelu nemusí být pohodovou procházkou.
Výstup Labským dolem
Jednou z nejpůsobivějších možností, jak se k boudě dostat, je výlet ze Špindlerova Mlýna Labským dolem. Naučná stezka vede ledovcovým údolím a její trasa k Labské boudě měří přibližně 7,5 kilometru. Převýšení dosahuje 550 metrů, takže výlet vyžaduje dobrou obuv, přiměřenou kondici a dostatek času. Správa KRNAP doporučuje modře značenou cestu; trasa není vhodná pro kočárky.
Na cestě se člověk postupně vzdaluje od města a vstupuje do výrazné horské krajiny, jejíž podobu utvářel ledovec. Labská bouda pak může být cílem výstupu i místem k odpočinku před návratem. Kdo plánuje delší túru, může ji spojit s návštěvou pramene Labe nebo pokračováním po hřebenových cestách. Vždy je však dobré přizpůsobit plán aktuálnímu počasí a svým možnostem.
Výchozí bod pro hřebenové výlety i běžky
Blízkost pramene Labe dělá z boudy přirozenou zastávku pro návštěvníky, kteří chtějí dojít k jednomu z nejznámějších míst Krkonoš. Zároveň leží v krajině, kudy vedou další pěší trasy po Labské louce a okolních hřebenech. Pro plánování je důležité ověřit si značení a aktuální podmínky: horské vzdálenosti mohou působit krátce na mapě, ale převýšení a počasí výlet výrazně ovlivňují.
V zimě láká okolí především běžkaře. Nedaleko vede Krkonošská magistrála, přibližně osmdesát kilometrů dlouhá trasa mezi Harrachovem a Žacléřem, a běžecké stopy míří také přes pramen Labe. Tento údaj ale neznamená, že je celá magistrála v daný den upravená nebo průjezdná. Před cestou je proto třeba ověřit sněhové podmínky, úpravu stop i případná omezení v národním parku.
Bouda s dlouhou historií a výraznou podobou
Turistické zázemí má na tomto místě tradici sahající zhruba do roku 1830. Původní Labská bouda vyhořela v roce 1965 a současná budova byla otevřena o deset let později. Její mohutná betonová podoba se od okolní krajiny výrazně odlišuje a patří k charakteristickým, někdy diskutovaným stavbám Krkonoš. Dnešní objekt tak vypráví nejen o vývoji horské turistiky, ale i o proměnách představ o tom, jak má horské zázemí vypadat.
Bouda má kromě ubytovací a stravovací funkce také vědecké zázemí. Nachází se zde stálá meteorologická stanice a sluneční a ozonová observatoř Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové. Horská poloha tak neslouží pouze návštěvníkům; umožňuje také dlouhodobé sledování počasí a atmosféry.
Co promyslet před cestou
Labská bouda leží vysoko v horách a podmínky se zde mohou lišit od počasí ve Špindlerově Mlýně. Před výstupem se vyplatí zkontrolovat předpověď a zvolit oblečení i vybavení podle roční doby. V zimě je nutné počítat s proměnlivou sjízdností běžeckých tras. Pro občerstvení slouží restaurace a bufet; jejich provoz a aktuální nabídku je vhodné ověřit před návštěvou.
Ať už sem člověk vystoupá Labským dolem, zamíří k prameni Labe, nebo přijede na běžkách, Labská bouda spojuje několik tváří Krkonoš: náročnou horskou krajinu, turistickou historii i současné zázemí pro pobyt na hřebenech.