Největší zvláštností Lamberka není samotná zámecká fasáda, ale půdorys celého areálu. Severně od Olešnice se rozkládá pravidelný šestiúhelníkový dvůr, jehož vstupní obytné křídlo působí jako menší zámek. Za ním se ale otevírá soubor hospodářských budov a stodol. Lamberk tak ukazuje, jak blízko k sobě měly na panském sídle reprezentace, správa majetku i každodenní provoz.
Stavba z doby hrabat z Lamberka
Panský dvůr leží přibližně 1,5 kilometru od Olešnice a historicky k městu náležel. Kunštátské panství koupil roku 1678 Jan Maxmilián hrabě Lamberg a Lamberk vznikal za jeho držby. Přesné datování stavby však není jisté. Zatímco městská kronika klade její vznik na konec 17. nebo počátek 18. století, odborná literatura uvádí, že pozoruhodný dvůr stál nejpozději roku 1705 a navázal na starší stavbu.
Je proto výstižnější mluvit o areálu vznikajícím na přelomu 17. a 18. století než přiřadit mu jeden přesný rok. Podstatné je, že jeho původní uspořádání spojilo obytnou část s rozsáhlým hospodářským zázemím do promyšleného celku. Nejde tedy jen o zámeček zasazený do krajiny, ale o funkční panský dvůr, jehož výrazná geometrie je patrná i dnes.
Od panského sídla k lesnímu úřadu
V roce 1733 byl areál přestavěn a začal sloužit jako lesní úřad kunštátského panství. V budovách bydleli také úředníci velkostatku. Lamberk tak získal správní a obytnou funkci, která odpovídala jeho poloze mimo Olešnici a jeho rozsahu. Městská kronika uvádí, že zde bývalo až 40 obyvatel – připomínka, že dvůr nebyl pouze hospodářským zázemím, ale i místem každodenního života.
Právě proměna využití pomáhá pochopit podobu areálu. Vstupní křídlo mělo reprezentativnější charakter, zatímco ostatní části sloužily převážně praktickým účelům. Dvoupodlažní obytná budova se od přízemních křídel výrazně odlišuje; ty spolu s hospodářskými objekty uzavírají vnitřní dvůr.
Barokní detaily na obytném křídle
Nejvýraznější architektonické prvky se soustřeďují kolem hlavního průčelí. Jeho střed zdůrazňuje trojosý rizalit zakončený trojúhelným štítem a profilovaná korunní římsa. Okna rámují šambrány s rozšířenými rohy. Pozornost přitahuje také portál: po stranách ho doplňují pilastry, nad nimi jsou volutové prvky a rozeklaný fronton s florální výzdobou.
Takové detaily dávají obytnému křídlu podobu malého panského domu, která se vymyká běžnější představě hospodářského dvora. U portálu je zaznamenán litinový heraldický znak rodu Honrichs. Bez dalšího ověření ho však nelze jednoduše označit za znak původního zakladatele. V interiéru přízemí se dochovaly valené klenby s výsečemi, které doplňují barokní charakter stavby.
Lamberk jako součást olešnické krajiny
Areál je evidován jako kulturní památka a patří k pozoruhodným stavbám v okolí Olešnice. Jeho hodnotu tvoří nejen jednotlivé architektonické detaily, ale také neobvyklé uspořádání celého dvora a kontrast mezi obytným a hospodářským křídlem. Při pohledu zvenčí lze vnímat, jak se reprezentativní průčelí začleňuje do mnohem rozsáhlejšího provozního celku.
Veřejná přístupnost vnitřních prostor není potvrzena. Při návštěvě je proto vhodné počítat s prohlídkou z veřejně přístupného okolí a do areálu nevstupovat bez svolení. I zvenčí však Lamberk nabízí dobrý důvod zastavit se u méně známého místa, kde se historie panského sídla čte nejen z fasády, ale i z tvaru celého dvora.