Jediný zachovaný schod s vytesaným letopočtem 1935 pomohl potvrdit, kde stávala kaple sv. Anny. Její základy se podařilo odkrýt na jaře 2016 v lesích mezi Pavlovou Hutí a Zadními Milíři. Právě na tomto místě pak vznikla obnova stavby, která po desetiletí téměř zmizela z krajiny.
Od dřevěné kaple k poutnímu místu
Kaple sv. Anny nebyla první stavbou, která na místě stála. Zděné kapli předcházela dřevěná, o jejímž přesném stáří se použité údaje nezmiňují. K místu se však vázala pravidelná pouť: každoročně 26. července odpoledne sem přicházelo procesí.
V roce 1935 dřevěnou stavbu nahradila kaple zděná. Na její výstavbu přispěla také hraběnka Agnes von Thun Hohenstein a v létě téhož roku ji posvětil tachovský arciděkan Rudolf Korl. Při bourání starší kaple se našly berle, které byly uloženy pod střechou nové stavby. Podle tehdejšího výkladu je tam zanechali lidé s obtížemi při chůzi jako poděkování za uzdravení. Jde o tradované vysvětlení, ne o doložené příběhy konkrétních zázračných uzdravení.
Po válce se kaple ocitla v uzavřeném pásmu
Po roce 1948 se okolní krajina změnila v nepřístupné hraniční pásmo. Kaple zůstala stranou běžného života a postupně chátrala. V roce 1970 už byla bez krovů; později byla rozebrána a její materiál využit jinde. Z poutního místa tak zbyly především stopy, které nebylo snadné v lesním prostředí rozpoznat.
Na jaře 2016 byly odkryty původní základy. Důležitým vodítkem se stal zachovaný schod s letopočtem 1935, který pomohl určit původní polohu zděné stavby. Obnova proto mohla navázat na dochované pozůstatky a historické fotografie a podklady, místo aby vznikla pouze jako připomínka někdejší kaple někde poblíž.
Obnova podle stop v krajině
Práce provedly Lesy České republiky v letech 2016 a 2017. Kapli obnovily na původním místě; celkové náklady činily 542 tisíc korun bez DPH. Stavba byla slavnostně požehnána 30. září 2017 a při obřadu byla předána zástupci římskokatolické církve v Tachově. Podle zprávy Lesů ČR se zde po desetiletích znovu konala bohoslužba.
Obnova je zajímavá tím, jak spojila drobný dochovaný detail s historickými podklady. Nešlo jen o návrat stavby do lesa, ale také o připomenutí místa, které mělo svůj význam pro lidi z okolí ještě před tím, než se krajina uzavřela. Letopočet na schodu se stal jedním z mála hmatatelných spojení mezi původní kaplí a její dnešní podobou.
Kaple v lesích u Zadních Milířů
Kaple stojí u lesní cesty za Zadními Milíři směrem k hájovně Němeček; leží v prostoru mezi Pavlovou Hutí a Zadními Milíři. Zadní Milíře jsou částí obce Milíře v Plzeňském kraji. Jde o samostatnou drobnou památku v lesním prostředí, nikoli o místo s uváděnou otevírací dobou nebo pravidelným návštěvnickým programem.
Při cestě sem stojí za to vnímat nejen samotnou kapli, ale i její okolí. Lesní poloha připomíná, jak snadno mohou podobné stavby zmizet z každodenního povědomí, když se přeruší cesty a místní tradice. Příběh kaple sv. Anny se přitom vejde do několika stop: někdejšího procesí, berlí spojovaných s poděkováním za uzdravení, zaniklé stavby a schodu, který pomohl určit její návrat na správné místo.