Líčkovský zámek je zajímavý nejen svou rokokovou podobou, ale také tím, kolikrát se během staletí proměnil jeho účel i vzhled. Na ostrožně nad vsí, jihovýchodně od Žatce, stávala nejprve tvrz, později hrad a renesanční zámek. V novější době se zde usadil malíř Oskar Brázda, jehož životní příběh dal místu další výraznou vrstvu.
Od tvrze k rokokovému sídlu
První písemná zmínka o Líčkově pochází z roku 1342 a připomíná zdejší tvrz. Za Václava Vlčka z Minic bylo sídlo přestavěno a rozšířeno na hrad. Jeho poloha na vyvýšeném výběžku nad vesnicí dobře odpovídala původnímu obrannému účelu.
Na konci 16. století nechal Bohuslav Hrobčický z Hrobčic hrad upravit na renesanční zámek. Dnešní podobu pak stavba získávala při dalších úpravách, zejména po roce 1765, kdy se proměnila v rokokové sídlo. Z někdejšího hradu se dochovala válcová věž, která připomíná starší stavební etapu i ve chvíli, kdy návštěvník vnímá především mladší podobu zámku.
V 19. století se využití objektu znovu změnilo: podle regionálních údajů zde fungoval cukrovar a lihovar. Líčkov tak nebyl pouze šlechtickým sídlem, ale také místem spojeným s hospodářským provozem. Právě střídání těchto funkcí pomáhá představit si zámek jako živou součást místních dějin, ne jako stavbu oddělenou od okolní vesnice.
Oskar Brázda a návrat k umění
Ve 20. letech 20. století se na Líčkov přestěhoval malíř Oskar Brázda, který se vrátil do Československa a zámek koupil. Přesný rok koupě se v dostupných údajích liší, proto je bezpečnější mluvit o polovině desetiletí. Zámek se stal jeho domovem i místem tvorby. Brázda zde žil s výjimkou období druhé světové války.
Po znárodnění v roce 1948 o majetek přišel. Po politickém převratu se k němu dostala zpět jeho druhá manželka Marie Brázdová; místní tisk uvádí navrácení v restituci v roce 1992. S Brázdovým jménem se pojí také Galerie Oskara Brázdy, která připomínala umělcovu tvorbu a působení na zámku.
Interiéry a podoba areálu
Popisy zámku zmiňují historické interiéry s malířskou výzdobou a kapli svaté Anny se zařízením z druhé poloviny 18. století. K areálu bývá řazena také rokoková zahrada s lodžiemi a terasami. Tyto prvky dokreslují představu o zámeckém prostředí, nejsou však důvodem předpokládat, že jsou dnes přístupné jako součást prohlídky.
Líčkov leží na okraji přírodního parku Džbán a jeho zámek tvoří výrazný bod nad místní zástavbou. Pro zájemce o české památky je cenný právě souběh různých vrstev: středověké sídlo, renesanční přestavba, rokokové úpravy i příběh umělce, který zde našel domov.
Rekonstrukce a návštěva
Zámek je podle dostupných informací uzavřený. V dubnu 2024 se objevila možnost, že by mohl být v budoucnu zpřístupněn, nešlo však o potvrzený termín otevření ani zprávu o dokončené rekonstrukci. Stav přístupnosti se může měnit, proto je vhodné ověřit jej před cestou přímo u provozovatele.
Objekt najdete na adrese Líčkov 1, v obci Liběšice. I když zatím nelze počítat s prohlídkou interiérů, samotný pohled na zámek nad vsí připomíná, jak pestrý může být příběh jediné stavby. Líčkov čeká na další kapitolu, v níž by se jeho historické prostory mohly znovu otevřít veřejnosti.