Největší překvapení čeká v Plzni za běžnými fasádami činžovních domů. V bytech Voglových a Krausových navrhl Adolf Loos interiéry plné vzácných materiálů, promyšlených vestaveb a rafinovaných prostorových efektů. Dnes je spojuje komentovaná prohlídka, která během 75 minut nabídne dva rozdílné pohledy na Loosovu práci i na pohnuté dějiny plzeňských židovských rodin.
Dvě adresy a dvě podoby Loosova odkazu
První část prohlídky začíná u vstupu z Klatovské 10. Samotný dochovaný Voglův interiér se nachází v domě na Klatovské třídě 12. Adolf Loos jej na konci 20. let navrhl pro dětského lékaře Josefa Vogla a jeho manželku Štěpánku, dceru majitele domu. Nešlo přitom jen o reprezentativní bydlení. Návrh zahrnoval také ordinaci, čekárnu a rentgenovou místnost, tyto části se však nedochovaly.
Nejlépe zachované jsou soukromé místnosti, především obývací salón s jídelnou a dětský pokoj. V salónu vyniká obklad z třešňového dřeva, zabudované rámy určené pro japonské dřevoryty a krb z červených režných cihel s mušlovým mramorem. Jídelně dominuje žlutý travertin. Původní volně stojící nábytek se kvůli pozdějším přestavbám nedochoval, a tak byl po restaurování doplněn přesnými replikami.
Voglův byt navíc vznikl na místě starší Loosovy realizace pro podnikatele Ottu Becka. Ta byla později upravena a přestěhována jinam. Nový návrh pro manžele Voglovy proto nebyl pouhou obměnou původního interiéru, ale odlišným dispozičním i výtvarným řešením.
Mahagon, mramor a zrcadlo, které násobí prostor
Z Klatovské vede trasa přibližně osm minut pěšky do Bendovy ulice 10. Byt Krausových Loos navrhl v roce 1930 pro Viléma a Gertrudu Krausovy. Nejvýraznější prostor tvoří propojený salón s jídelnou. Tmavý mahagon se zde setkává se zeleně žíhaným mramorem Cipollino a dvě protilehlé zrcadlové stěny vytvářejí iluzi nekonečné řady místností. I relativně omezený prostor tak působí hlubší a slavnostnější, než ve skutečnosti je.
Výmluvná je také téměř kompletní ložnice s vestavěným nábytkem. Toaletní stolek, skříně s věšáky na klobouky, zásuvky i další úložné prvky připomínají, že Loosova architektura nebyla založena jen na efektním vzhledu. Každý prvek měl své místo a funkci.
Oba byty zároveň ukazují dva odlišné přístupy k obnově. Voglův interiér, jehož rekonstrukce byla dokončena v roce 2014, doplnily přesné kopie původního vybavení. U Krausových se dochovaný mobiliář restauroval, ale chybějící kusy nebyly napodobovány. Nahradily je prvky soudobého designu. Rozdíl je díky tomu patrný nejen v materiálech, ale i v samotném způsobu, jakým dnes památku čteme.
Za krásou interiérů jsou konkrétní lidské osudy
Prohlídka nezůstává u architektury. Krausův byt připomíná rodinu Taussigových, která dům pro svou dceru zakoupila. Gertruda Krausová byla se dvěma dětmi v roce 1942 deportována přes Terezín do Zamošči, kde byli zavražděni. Její rodiče Bohdan a Marta Taussigovi zahynuli v Osvětimi. Vilém Kraus po válce odešel natrvalo do Velké Británie.
Rodině Voglových se podařilo v roce 1939 uprchnout do Kanady. Štěpánčini rodiče Sigmund a Emma Friedlerovi však byli deportováni do Terezína, kde zemřeli. Dům byl za války převeden na Německou říši a v roce 1943 propojen se sousedním objektem. Z původně luxusních bytů se stala kancelářská budova.
Právě tento kontrast patří k nejsilnějším momentům návštěvy. Část trasy vede dnešními kancelářskými chodbami Správy veřejného statku města Plzně, aby se vzápětí otevřel salón s mramorem, dřevem a zrcadly. Architektura zde není oddělená od historie, ale přežila ji navzdory přestavbám, konfiskacím i desetiletím zanedbávání.
Prohlídka pro zájemce o architekturu i Plzeň
Adolf Loos navrhl v Plzni nejméně 13 bytových interiérů, z nichž se podle městského turistického portálu dochovalo osm. Veřejnosti jsou zpřístupněny čtyři na třech prohlídkových trasách. Byty Voglových a Krausových tak představují důležitou část souboru, který připomíná, že Plzeň nebyla jen průmyslovým městem, ale také místem odvážné moderní architektury.
Zajímavou souvislostí je Loosův vztah k Plzni a ke Claire Beckové-Loosové, jeho třetí manželce. Ta z města pocházela a podle pořadatele se s ní Loos poprvé setkal právě v salónu bytu Voglových.
Konkrétní komentovaná prohlídka se koná v úterý 29. září 2026 od 15 hodin. Pořadatel Adolf Loos Plzeň v roce 2026 rozšířil nabídku také o pravidelné všednodenní termíny. Vstupenky je vhodné zajistit předem, protože kapacita bývá omezená. Trasa není bezbariérová a u Krausova bytu je nutné počítat se schodištěm. Výklad probíhá česky, na vyžádání lze získat text v němčině nebo angličtině. Aktuální vstupné a termíny je vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele.