Jak se za ikonickými baletními rolemi skrývá život ženy, jejíž kariéru ovlivňovala i politika? Na tuto otázku se zaměřuje komorní inscenace Já, Plisecká, kterou ProART Company uvede 15. února 2027 ve Werichově vile v Praze. Představení připomíná Maju Pliseckou, jednu z nejvýraznějších osobností světového baletu, a propojuje její umělecký odkaz s prostředím Sovětského svazu.
Bilancování v době, kdy se nemůže tančit
Dramatický rámec přenáší diváky k Plisecké přibližně v padesáti letech. Během rekonvalescence po zranění se ohlíží za svou dosavadní cestou v rozhovoru se dvěma zahraničními novináři. Chvíle, kdy tělo nemůže pokračovat v obvyklém tempu, se tak stává prostorem k bilancování: co znamená život zasvěcený jevišti a jakou cenu může mít mimořádná kariéra?
Inscenace připomíná role, které se s Pliseckou spojují, například Carmen, Odette a Odilii z Labutího jezera, Kitri nebo Annu Kareninu. Vedle nich se objevují také odkazy na Umírající labuť a Bolero. Nejde tedy jen o výčet slavných titulů. Jednotlivé postavy a taneční obrazy pomáhají skládat portrét umělkyně, jejíž výrazná jevištní přítomnost dokázala překračovat hranice samotné techniky.
Tanec jako osobní i politický příběh
Já, Plisecká kombinuje mluvené slovo, původní i autorskou hudbu a pohyb. ProART ji označuje jako komorní taneční dokument; délka představení je 85 minut bez přestávky. Autorem inscenace podle autobiografií Já Maja a Neztratit držení je Martin Dvořák, který se ujal také režie a choreografie.
Důležitou součástí vyprávění je vztah Plisecké ke komunistickému režimu a politické zákulisí její kariéry. Představení tak nabízí pohled na umělkyni nejen jako na tanečnici, ale také jako na člověka, který působil v systému, kde umělecká dráha nebyla oddělená od mocenských poměrů. Inscenace vznikla u příležitosti stého výročí Plisecké narození v roce 2025 a pražské uvedení přináší její příběh do dalšího kulturního kontextu.
V obsazení ProART uvádí Kláru Trojanovou, Martina Dvořáka a Amálii Malinovou. Složení účinkujících se může změnit, proto je před návštěvou vhodné ověřit aktuální informace u pořadatele.
Historická vila s místem pro komorní kulturu
Werichova vila stojí na Kampě v budově ze 16. století. Původně sloužila jako koželužna, později jako nájemní dům. Dnes je spojena především s Janem Werichem, ale její expozice připomíná také Jiřího Voskovce a básníka Vladimíra Holana. Historické prostředí dává večernímu představení osobitý rámec: namísto velkého divadelního sálu čeká návštěvníky komorní prostor v podkroví.
Multifunkční sál má kapacitu 60 osob a konají se v něm vedle divadelních představení také koncerty, přednášky a další kulturní akce. Menší měřítko může být pro tento titul přirozeným způsobem, jak se soustředit na vyprávění, pohyb a detaily hereckého i tanečního projevu.
Praktické informace
Představení je podle zveřejněných údajů plánováno na pondělí 15. února 2027 ve Werichově vile na adrese U Sovových mlýnů 501/7, Praha 1 – Malá Strana. Dodaný program uvádí začátek v 19 hodin; čas i dostupnost vstupenek je dobré před návštěvou ověřit u prodejce. Vila běžně uvádí otevírací dobu do 18 hodin, proto si předem ověřte také režim vstupu na večerní akci.