Ve výšce kolem 1 208 metrů nad mořem se na plochém hřebeni Hrubého Jeseníku drží voda, rašelina a horská vegetace. Malý Jezerník není výrazným skalnatým vrcholem, přesto patří k místům, která dokážou během hřebenové túry překvapit. Jeho vrcholovou část tvoří podmáčené louky, menší mokřady a několik rašelinných jezírek.
Lokalita leží mezi Červenohorským sedlem a chatou Švýcárna, v katastrálním území Kouty nad Desnou, které spadá pod obec Loučná nad Desnou. Zároveň se nachází v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Právě spojení horského rašeliniště, otevřeného hřebene a značené trasy dělá z Malého Jezerníku zajímavou zastávku pro každého, kdo chce poznávat méně nápadné přírodní fenomény českých hor.
Rašeliniště uprostřed hřebene
Vrcholové rašeliniště působí v nejvyšších partiích Jeseníků trochu nečekaně. Na plochém terénu se zde voda hůře odvádí, a tak vznikají podmáčená místa, v nichž se postupně hromadí organický materiál a vytváří rašelinné prostředí. Menší jezírka a mokřady nejsou jen dekorací u cesty. Jde o citlivý biotop, který závisí na dostatku vody a snadno ho poškodí sešlap.
Přes rašeliniště proto vede dřevěný haťový chodník. Umožňuje bezpečně projít mokřadem a současně soustřeďuje pohyb návštěvníků na jedinou trasu. Z lávek je možné pozorovat proměnlivý povrch rašeliniště, vodní plochy i nízkou mokřadní vegetaci, aniž by bylo nutné vstupovat přímo do citlivého prostředí.
Hřebenová cesta mezi sedlem a Švýcárnou
Nejvhodnější přístup vede po červeně značené hřebenové trase. Z Červenohorského sedla je to k Malému Jezerníku přibližně 4,5 kilometru, od vrcholu pak pokračuje cesta asi 2 kilometry k chatě Švýcárna. Konkrétní vzdálenost se může podle způsobu měření mírně lišit, ale v každém případě jde o přirozenou součást delšího putování přes Jezerníky směrem k Pradědu.
Trasa není zajímavá pouze rašeliništěm. Hřeben nabízí také otevřenější pohledy k Jeseníku, do údolí Desné a na další partie Hrubého Jeseníku. Rozsah výhledů se mění podle počasí, roční doby i toho, jak se obnovuje zdejší porost. Návštěvník by proto měl počítat s tím, že panorama nemusí být při každé cestě stejné.
Krajina proměněná kalamitami
Řidší porost nebo odlesněné úseky v okolí vrcholu nejsou pouze výsledkem přirozené horské otevřenosti. Podobu jesenických hřebenů v minulosti ovlivnily větrné kalamity, imisní zatížení, kůrovec i následná těžba. Tyto zásahy změnily původní charakter horských smrčin a na některých místech dočasně otevřely výhledy do krajiny.
Proměna je v horách patrná i dnes. Některé plochy postupně zarůstají, jiné zůstávají otevřené a umožňují sledovat reliéf okolních hřebenů. Malý Jezerník tak není jen bodem na mapě, ale také místem, kde lze vnímat, jak se horská krajina vyrovnává s minulými zásahy a současnými přírodními procesy.
Jak se chovat u jezírek
Malý Jezerník leží v CHKO Jeseníky, vyhlášené v roce 1969. V takto citlivém prostředí je důležité zůstat na značené trase a využívat dřevěný chodník. Do rašelinných jezírek ani okolní vegetace se nevstupuje. I zdánlivě malý zásah může poškodit půdu, rašeliníky a mokřadní rostliny, které se v náročných horských podmínkách obnovují pomalu.
Před cestou je rozumné ověřit aktuální stav tras a případná omezení, protože podmínky na hřebeni se mohou měnit. Počasí bývá výrazně proměnlivější než v údolí a mokrý či větrný úsek může cestu zpomalit. Největší kouzlo Malého Jezerníku spočívá právě v nenápadnosti: stačí se na chvíli zastavit, vnímat vodu v mělkých jezírkách a nechat horskou krajinu působit bez zbytečného vybočování z cesty.