Dvě výrazně odlišné podoby orchestrální hudby spojí koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu v pražském Obecním domě. Večer 22. února 2027 zazní Nipponari Bohuslava Martinů a poté Symfonie č. 1 D dur Gustava Mahlera. Zatímco Martinů skladba pracuje s jemnými odstíny, komornějšími barvami a inspirací japonskou poezií, Mahlerova symfonie nabídne velké romantické gesto, přírodní nálady i ironii.
Japonská poezie v rané hudbě Bohuslava Martinů
Nipponari vzniklo v roce 1912, tedy v době, kdy Martinů teprve hledal vlastní umělecký výraz. Skladba vychází z japonské poezie, kterou skladatel znal prostřednictvím českých překladů německých překladů. Její poetický svět nestaví na doslovném vyprávění, ale spíše na náladě, náznaku a práci se zvukovou barvou.
Pořadatel uvádí Nipponari jako symfonickou fantazii v délce přibližně 22 minut. Odborné materiály Institutu Bohuslava Martinů a Nadace Bohuslava Martinů ji popisují přesněji jako cyklus sedmi písní pro ženský hlas a malý orchestr. Na koncertě se pěveckého partu ujme irská mezzosopranistka Paula Murrihy. Její hlas zde nemá být klasickým vypravěčem příběhu, ale jednou z barev celého hudebního obrazu.
Právě v tom spočívá zajímavost Martinů skladby. Neobvyklé rytmy, subtilní nálady a jemné barevné odstíny ji stavějí na pomezí impresionismu a symbolismu. V kontrastu s Mahlerovou rozsáhlou symfonií půjde o soustředěný a kratší úvod večera, který posluchače zavede do světa vzdáleného od běžné evropské romantické tradice.
Mahlerova První: příroda, humor i znepokojení
Mahlerova první symfonie vznikala v letech 1885 až 1888 a trvá přibližně 53 minut. Přestože jde o rané dílo, skladatel v něm už vytváří osobitý hudební jazyk. Symfonie se pohybuje mezi lyrickými obrazy přírody, energickými orchestrálními výbuchy a momenty, které působí téměř groteskně.
Nejznámějším místem je třetí věta. Mahler v ní použil melodii dětské písně Frère Jacques, známé také jako Bruder Martin, ovšem v mollové podobě. Z jednoduché melodie tak vzniká neobvyklý pohřební pochod s ironickým a zároveň zneklidňujícím účinkem. I díky této nečekané proměně důvěrně známého motivu patří První symfonie k dílům, která dokážou oslovit i posluchače bez hlubší zkušenosti s klasickou hudbou.
Jedno z prvních pražských vystoupení Eliase Grandyho
Koncert povede Elias Grandy, německo-japonský dirigent narozený v Mnichově. Vystudoval mimo jiné violoncello, hudební teorii, komorní hru a dirigování v Mnichově, Basileji a Berlíně. V letech 2015 až 2023 působil jako hudební ředitel Divadla a orchestru Heidelberg, od roku 2025 je také šéfdirigentem Sapphoro Symphony Orchestra.
Od sezony 2026/2027 se Grandy stává šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Únorový program tak bude patřit k výrazným příležitostem poznat jeho směřování v Praze. Spojení raného Martinů s Mahlerem zároveň dobře ukazuje šíři repertoáru, v němž se může nový šéfdirigent představit.
Koncert v Obecním domě i dopolední generálka
Večerní koncert se uskuteční v pondělí 22. února 2027 od 19:30 v Obecním domě na náměstí Republiky 1090/5 v Praze 1. Významné pražské kulturní a reprezentační centrum si dodnes zachovává svou původní společenskou a kulturní funkci. Pro návštěvníka je tak samotný prostor přirozenou součástí zážitku z koncertu.
Pro zájemce, kteří dávají přednost dopolednímu termínu, je na stejný den naplánována veřejná generální zkouška od 10:00. Podle SOČR probíhá ve stejné kvalitě jako večerní interpretace, jde však o samostatný návštěvní termín. Vstupenky na večerní koncert se podle aktuálních údajů pohybují od 180 do 1 100 korun; před návštěvou je vhodné ověřit dostupnost i případné změny programu. Koncert má být přenášen také na stanici Český rozhlas Vltava.
Obecní dům je snadno dostupný metrem B ze stanice Náměstí Republiky, případně z centra Prahy také přes Můstek a okolní tramvajové zastávky. Návštěva koncertu tak může být příležitostí spojit poslech výrazné hudby s prohlídkou jedné z nejvýznamnějších pražských staveb.