Poslední část Ocelového města byla v muzeu instalována na začátku roku 2025. Secesní továrna s funkčními stroji završila mimořádný model, který vznikal od roku 2000 a postupně se stal hlavním lákadlem Muzea stavebnice Merkur v Polici nad Metují. Stavba inspirovaná románem Julese Verna zabírá přibližně 25 metrů čtverečních, nejvyšší budovy dosahují asi 180 centimetrů a podle zveřejněných údajů ji tvoří stovky tisíc dílků, šroubků a matiček.
Od háčků ke šroubkům
Příběh Merkuru se začal psát v Polici nad Metují už v roce 1920. Jaroslav Vancl tehdy založil firmu Inventor a její kovové díly se spojovaly pomocí háčků a oček. Princip připomínal konstrukci stavebního lešení, ale skutečná podoba Merkuru se zrodila o několik let později.
Zásadní změna přišla v roce 1925, kdy háčky nahradily šroubky a matičky velikosti M 3,5. Nový systém dostal ochrannou známku MERKUR a právě tento způsob spojování zůstal pro stavebnici typický dodnes. Kolem roku 1930 se začal název Merkur používat pro celou stavebnici a kovové díly se objevily také v barevném provedení.
Výrobní program byl od začátku širší než jen klasické konstrukční sady. Ve 30. letech vznikly například stavebnice Metropol pro stavbu modelů budov nebo Elektrus s elektrickými součástkami. Současně se rozvíjely plechové elektrické vláčky ve velikosti 0. Původně měly být doplňkem ke stavebnici; jejich konstrukci vedl František Jirman, zeť Jaroslava Vancla.
Vláčky, parní stroje i věda
Muzejní expozice připomíná také období, kdy Merkur nebyl jen dětskou hračkou, ale vstupní branou k technice. Návštěvníci uvidí historické i současné modely, parní stroje, vlakové soupravy a velké kolejiště Merkur „O“ v měřítku 1:45. Nechybějí ani rozměrné stavby, mezi nimiž je například Eiffelova věž.
Výrobu vláčků přerušil kolem roku 1940 nedostatek barevných kovů. Po válce se obnovila, definitivní konec plechových souprav ale přišel v roce 1968. Samotná stavebnice prošla po znárodnění i po změnách v 90. letech složitým obdobím. Když se firma Komeb dostala do konkurzu, výrobu zachránil podnikatel Jaromír Kříž a během několika let ji znovu postavil na nohy.
Význam Merkuru přesahuje svět hraček. Jeho díly využil v roce 1961 Otto Wichterle při konstrukci prototypu zařízení pro výrobu měkkých kontaktních čoček. I tento příběh ukazuje, že jednoduchá stavebnice může sloužit jako skutečná pomůcka pro přemýšlení, zkoušení a hledání technického řešení.
Ocelové město jako hlavní exponát
Model Jiřího Mládka je působivý nejen velikostí, ale také množstvím detailů. Pracuje s představou průmyslového města plného budov, drah, mechanismů a technických zařízení. Poslední dostavěná část v podobě secesní továrny váží přibližně 150 kilogramů, má půdorys asi 1 × 2,3 metru a její komíny jsou vysoké zhruba 110 centimetrů.
Ocelové město vznikalo po etapách a do muzea se jeho části postupně stěhovaly a instalovaly. Dokončení továrny na začátku roku 2025 tak nebylo jen běžným doplněním expozice, ale uzavřením dlouhé autorské práce. Další rozšiřování už muzeum po úmrtí Jiřího Mládka neplánuje.
Muzeum, kde se také staví
Expozice v Tyršově ulici není určena pouze návštěvníkům, kteří si chtějí prohlédnout historické krabičky a hotové modely. Novější část představuje robotiku, pohyblivé konstrukce a stavebnici Merkur ALFI, která se na trhu objevila v roce 1988. Děti i dospělí si mohou vyzkoušet vlastní stavění v dílničce, případně vstoupit do virtuální reality, kde se s Merkurem pracuje jiným způsobem.
Pro školní kolektivy a větší skupiny muzeum připravuje po předchozí rezervaci komentovanou prohlídku, tvořivou dílnu a výrobu vlastního suvenýru. Návštěvu lze spojit také s Muzeem papírových modelů ve stejném komplexu.
Muzeum stojí u autobusového nádraží a může být příjemnou zastávkou při poznávání Broumovska. Po prohlídce Merkuru lze pokračovat k Ostaši, do Broumovských stěn nebo do Adršpašsko-teplických skal. Aktuální otevírací dobu, vstupné a možnosti skupinových programů je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou podle sezony měnit.