Na skalním bloku v harcovských lesích jsou vyryty kříž, monogram IHS a letopočet 1757. Mešní kámen tak není jen pozoruhodným bodem při procházce nad Starým Harcovem, ale také připomínkou neklidného roku, kdy se část obyvatel Liberce podle regionálních vyprávění ocitla daleko od svých domovů.
Úkryt v lesích za války a epidemie
Rok 1757 patřil k začátku sedmileté války. Dne 21. dubna se u Liberce odehrála bitva a město se dostalo do rukou pruského vojska. Místní podání spojuje s těmito událostmi útěk obyvatel do okolních lesů. Další výklad klade jejich odchod až do doby, kdy se v létě téhož roku začala šířit epidemie označovaná jako tyfus.
Obě okolnosti mohly v tehdejší době znamenat důvod hledat bezpečí mimo město, přesný okamžik odchodu ale dostupné regionální popisy neuvádějí jednotně. Příběh Mešního kamene proto nelze chápat jako úplnou rekonstrukci toho, kdo přesně v lese pobýval a jak dlouho. Jisté je především spojení místa s pamětí na lidi, kteří se ocitli v nejisté době mimo Liberec.
Podle místní tradice se pro uprchlíky u skály konaly bohoslužby. Také epidemie je součástí vyprávění, které se k místu váže; označení nemoci jako tyfu přebírají regionální popisy, nikoli zde doložený přepis dobových zdravotních záznamů. Kámen tak připomíná nejen válečnou událost, ale i strach z nemoci, před kterou tehdejší lidé hledali útočiště.
Co prozrazují rytiny
Na skále lze podle místních popisů rozeznat kříž, IHS, srdce a letopočet 1757. Výklad srdce se v jednotlivých popisech liší: někde je označováno za probodnuté šípy, jinde za srdce s hřeby. I u dalších detailů je proto namístě opatrnost. Rytiny jsou čitelné jako náboženské a pamětní znamení, ne každý jejich prvek má však jednoznačný výklad.
Na kameni jsou také iniciály, které jeden místní popis spojuje se třemi duchovními: P. J. H. s Josefem Hartischem, P. J. S. s Johanem Schichtem a J. W. P. s Michalem Wittekem. U posledního spojení se ale iniciály se jménem neshodují, takže je lepší brát rozpis jako nejistý. Ani písmena pod hlavním nápisem nemají spolehlivě určený význam; mohlo by jít o iniciály těch, kdo rytiny vytvořili.
Blízká Zvonice a cesta za kamenem
Několik desítek metrů nad Mešním kamenem se na hřebeni nachází skupina skal zvaná Zvonice nebo také Vyzváněcí kámen. Podle místního vyprávění tam visel zvon, který měl lidi v lesích svolávat k bohoslužbám. Podrobnosti o jeho historii ale nejsou v dostupných popisech podrobně doloženy, a tak je vhodné chápat tuto informaci jako součást tradice spojené s místem.
Mešní kámen leží v lesích na svahu mezi Starým Harcovem a Rudolfovem, v nadmořské výšce přibližně 640 metrů. Jde o lesní skalní lokalitu bez běžné adresy; k jejímu hledání je třeba počítat s terénem a orientací v okolí. Popisy zmiňují přístup od silnice spojující Starý Harcov a Rudolfov, přesné současné značení ani stav cest však nelze z těchto informací potvrdit.
Výlet sem není jen cestou za jednou skálou. Mešní kámen nabízí zastavení u drobné památky, na níž se potkávají čitelné znaky s otázkami, na které už místní tradice nedává jistou odpověď. Právě v tom spočívá jeho půvab: velké dějiny války a epidemie se tu připomínají prostřednictvím několika rytin v lese nad Libercem.