Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Skály.
Pod strmou stěnou bývalého lomu stojí v Braníku nenápadný dřevěný kostel, který vznikl jako poválečné provizorium. Měl překlenout nedostatek peněz a stavebního materiálu, než bude možné postavit kamennou budovu. Od slavnostního otevření v roce 1948 však slouží evangelickému sboru dodnes.
V bukovém lese na konci Kudlovské doliny se ukrývá pramen spojený s pískovcovou skálou Miláček i s několika verzemi místních pověstí. Zuzančina studánka leží v katastru Halenkovic a může být cílem klidné pěší výpravy po žluté značce v Chřibech.
V lesoparku Debř u Mšena se mezi stromy dochovaly základy někdejšího přírodního divadla. Dnes připomínají místní ochotnickou tradici a zároveň jsou zastavením na výletní cestě do Kokořínska, kde čekají také skalní byt, Kokořínek nebo odpočívadlo U muchomůrky.
Nad jezírkem, sevřené pískovcovými skalami a lesem, leží místo, kde se v Srbské Kamenici hrálo divadlo už před sto lety. Lesní scéna spojuje dlouhou ochotnickou tradici s výletem do přírody a připomíná, že některá kulturní místa dokážou znovu ožít díky místním lidem.
V lese u Rounku se dochovaly jámy a skalní šachtice, které připomínají středověké dolování v jihlavském rudním revíru. Místo není zpřístupněným dolem, ale krajinou, v níž lze číst stopy po hledání a dobývání rud obsahujících stříbro i olovo.
Nedaleko Třebotova se na jediném zalesněném hřbetu střídají suché skalní stepi, teplomilné doubravy i vlhčí les u potoka Švarcavy. Kulivá hora ale není pozoruhodná jen pestrou přírodou: zdejší vápencové odkryvy zachycují důležitou kapitolu vývoje spodního devonu.
Na okraji Polné se zachoval asi 150 metrů dlouhý úvoz, částečně vysekaný do skály. Spojuje se s někdejší Haberskou stezkou, po níž se putovalo mezi Čechami a Moravou. Jakou přesnou úlohu Klešter při provozu na cestě měl, ale zůstává nejisté.
Lesní komplex Braitava spojuje citlivou přírodu Podyjí s připomínkami někdejších krajinných úprav vranovského panství. Jeho zajímavosti lákají k objevování, část území však leží v klidovém režimu národního parku. Kde se zastavit a proč se při výletu držet povolených tras?
Zašovská skála v Zašové nabízí zázemí pro horská kola, kde vedle sjezdových a skákacích tratí přibyl také asfaltový pumptrack. Ten měří 143 metrů a rozšířil areál o možnost jízdy pro začátečníky i zkušené bikery. Jeho příběh začal přitom jako iniciativa místních nadšenců.
Jen pár kroků od děčínského centra začíná výstup, při kterém se město mění v panoráma pod nohama. Via ferrata na Pastýřské stěně vede nad Labem k vyhlídkám na zámek i údolí, ale na vrchol se dá dostat také pěšky. Každý si tak může zvolit vlastní tempo i způsob, jak si místo užít.
Na vrcholu Sýkoře se potkávají dvě podoby krajiny: lesní porosty s cennými zbytky bučin a skalnatý reliéf, který formovalo mrazivé klima doby ledové. Přírodní památka u Synalova nabízí pohled do dávných přírodních procesů i na výraznou technickou dominantu zdejšího hřebene.
Nad pravým břehem Vltavy se střídají skalní výchozy, suché trávníky i vřesoviště. Větrušické rokle jsou zajímavé nejen geologií a teplomilnými rostlinami, ale také stopami někdejší pastvy a višňových sadů, které dodnes připomínají někdejší podobu zdejší krajiny.