Tisíce vstavačů nachových proměňují na jaře Milskou stráň v jednu z pozoruhodných botanických lokalit Džbánu. Kvetoucí orchideje jsou nejvýraznějším lákadlem, ale přírodní rezervace u obce Milý nabízí víc než jediný působivý druh: na strmém svahu se uchovala pestrá mozaika stanovišť, která poskytuje prostor teplomilným rostlinám i druhům s odlišnými nároky.
Stráň, kde se setkává několik podob přírody
Rezervace leží severovýchodně od Milého na jižně orientovaném svahu údolí Hřešického potoka. Vyhlášena byla roku 1988 a podle údajů obce zaujímá 13,14 hektaru. Nadmořská výška se pohybuje přibližně mezi 384 a 450 metry. Podloží tvoří křídové opuky a pískovce, typické pro okraj opukové plošiny Džbánu.
Označení bílé stráně odkazuje na slínovcové podloží, na němž se vyvinula cenná travinná a křovinná společenstva. Milská stráň však není jednolitá louka. Najdeme tu pozůstatky bývalých pastvin a sadů, teplomilné křoviny, květnatou bučinu i opukové sutě. Právě střídání různých prostředí pomáhá vysvětlit, proč se na relativně omezené ploše setkává tolik zajímavých druhů.
Orchideje jsou jen začátek
Největší pozornost poutá vstavač nachový, jehož tisíce rostlin tu na jaře rozkvétají. Údaj o jejich počtu je třeba chápat jako charakteristiku lokality, nikoli jako přesný každoroční výsledek sčítání. Termín kvetení se navíc může podle průběhu sezony měnit, a tak se vyplatí návštěvu plánovat s určitou časovou rezervou.
Vstavač není na stráni osamocený. K dalším uváděným orchidejím patří okrotice bílá, bradáček vejčitý, vemeník dvoulistý a několik druhů kruštíků. Obec mezi chráněnými rostlinami zmiňuje také střevičník pantoflíček; jeho výskyt je důvodem k pozornému, nikoli však nutně snadnému hledání.
Botanickou pestrost doplňují například lilie zlatohlavá, hvězdnice chlumní, bělozářka větevnatá, sasanka lesní a hořec brvitý. Roste zde i dřín obecný a pozoruhodný zimostrázek alpský, který je uváděn jako chladnomilný druh. Na jediné vycházce tak lze poznávat rostliny spojené s různými typy prostředí, aniž by bylo třeba opouštět okolí jedné stráně.
Mezi vzácnými rostlinami žijí i obojživelníci a plazi
Milská stráň je důležitá také pro živočichy. Z obojživelníků tu byli zaznamenáni ropucha obecná, skokan štíhlý a rosnička obecná; mlok skvrnitý se objevuje vzácně. Mezi plazy patří ještěrka obecná, slepýš křehký, užovka hladká a zmije obecná. K zajímavým zde uváděným obyvatelům náleží také cikáda chlumní, plšík lískový a pavouk stepní černonohý.
Takový výčet připomíná, že ochrana území nespočívá pouze v zachování nápadných květů. Důležitá je celá mozaika prostředí, včetně křovin, travnatých ploch a lesních částí, a také možnost, aby se zdejší druhy mohly dlouhodobě udržet.
Ochrana, která pokračuje i po vyhlášení rezervace
O Milskou stráň se téměř půl století stará Český svaz ochránců přírody. Podle organizace lokalitu převzal ve zhoršeném stavu a podílel se na její obnově i prosazení zákonné ochrany. Od roku 2008 se ochráncům podařilo vykoupit téměř čtyři hektary pozemků. Péče o cenné území tak není jednorázovým aktem, ale dlouhodobou prací.
K lokalitě se lze vydat také ze Srbče po značených turistických trasách; cesta z centra obce měří přibližně tři kilometry a ze stráně se otevírá výhled na Srbeč. Před cestou je vhodné ověřit aktuální možnosti přístupu. Při návštěvě zůstávejte ohleduplní: vzácné rostliny pozorujte, netrhejte je a nepoškozujte stanoviště, které jejich výskyt umožňuje.