Obcí.cz
Objevujte Čechy, Moravu a Slezsko

Mucha v Savarinu: od pařížské secese k velkolepé vizi Slovanů

Nové Mucha Foundation Art Museum v pražském paláci Savarin ukazuje Alfonse Muchu v širších souvislostech než jen jako autora elegantních plakátů. Přibližuje jeho moravské kořeny, duchovní myšlení i vznik Slovanské epopeje. Za jejími originálními plátny však v roce 2026 stále míříme do Moravského Krumlova.

1. září 2026, 11:33 · MH
Adresa
Na Příkopě 852/10, 110 00 Praha 1
Souřadnice: 50.084907, 14.424957

Pražské muzeum Alfonse Muchy má jednu důležitou zvláštnost: přestože je Slovanská epopej jedním ze čtyř hlavních tematických okruhů expozice, monumentální originály všech dvaceti pláten zde aktuálně neuvidíte. V roce 2026 jsou vystaveny na zámku v Moravském Krumlově. Muzeum v paláci Savarin se místo toho soustředí na Muchovu cestu, myšlenky a rozmanitost jeho tvorby.

Nová expozice na adrese Na Příkopě 10 vznikla pod hlavičkou Nadace Mucha a s podporou umělcovy rodiny. V centru Prahy tak nabízí pohled na jednoho z nejznámějších českých výtvarníků v prostředí obnoveného historického paláce.

Mucha nebyl jen malíř plakátů

Více než osmdesát děl ze sbírky Muchovy rodiny, podle některých návštěvnických materiálů přibližně devadesát exponátů, představuje umělce v mnoha rolích. Vedle obrazů a slavných plakátů jsou k vidění kresby, fotografie, knihy, sochy i osobní předměty. Některé práce navíc podle pořadatelů dosud nebyly veřejně vystaveny.

Alfons Mucha se narodil roku 1860 v Ivančicích na jižní Moravě. Do světového povědomí vstoupil v Paříži, kde se proslavil především plakáty pro herečku Sarah Bernhardtovou. Plakát Gismonda z roku 1894 pomohl prosadit osobitý výtvarný rukopis, později označovaný jako „Style Mucha“. Pro něj jsou typické dekorativní linie, květinové motivy, půvabné ženské postavy a pečlivě komponované ornamenty.

Expozice ale připomíná, že Muchův záběr byl mnohem širší. Věnoval se knižní grafice, reklamě, šperku, fotografii, divadelnímu designu i sochařství. Zajímal se také o pedagogiku a filozofii. Návštěvník tak nesleduje pouze příběh úspěšného autora z přelomu 19. a 20. století, ale i člověka, který chtěl uměním vyjadřovat duchovní a společenské ideje.

Čtyři pohledy na jednoho umělce

Výstava je rozdělena do čtyř částí. První se věnuje Muchovi a jeho domovině, tedy moravským kořenům a vztahu k českému prostředí. Druhý okruh představuje secesní estetiku a cestu k mezinárodnímu úspěchu. Třetí sleduje Muchu jako vizionáře, jehož tvorba nebyla jen dekorací, ale také nositelem symbolů a idejí. Čtvrtá část se zaměřuje na Slovanskou epopej.

Klasické exponáty doplňují digitální a imerzivní projekce. Ty mohou pomoci přiblížit vývoj Muchovy tvorby i atmosféru doby návštěvníkům, kteří se v dějinách secese běžně neorientují. Zároveň vytvářejí kontrast k originálním kresbám, plakátům a osobním předmětům, u nichž vyniká detail a řemeslné provedení.

Slovanská epopej jako životní projekt

Monumentální cyklus vznikal v letech 1911 až 1926. Dvacet velkoformátových pláten zachycuje příběhy českých i dalších slovanských národů; deset obrazů se vztahuje k českým dějinám a deset k dějinám ostatních Slovanů. Největší plátno měří přes šest na osm metrů.

Mucha vytvořil Epopej jako rozsáhlý historický a filozofický projekt, nikoli jako běžnou sérii obrazů. Spolu s americkým průmyslníkem Charlesem Richardem Cranem ji v roce 1928, při desátém výročí Československa, věnoval Praze. V Savarinu se návštěvník seznamuje především s touto vizí a jejím místem v umělcově díle. Pro samotná plátna je však třeba vypravit se do Moravského Krumlova.

V rámci projektu Savarin se připravuje samostatný prostor pro celou Epopej o ploše přes 6 000 metrů čtverečních. Počítá se s velkou halou bez sloupů, která by umožnila vnímat cyklus v jediném širším prostorovém celku. Jde ovšem o budoucí záměr, nikoli o potvrzení, že jsou originály již v Praze instalovány.

Muzeum v paláci Savarin

Samotná návštěva je zajímavá i díky budově. Palác Savarin, známý také jako palác Silva-Tarouca, Piccolomini nebo Nostický, je pozdně barokní městský palác. Jeho dnešní podoba vznikala podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1743 až 1752. Obnova interiérů byla dokončena na podzim roku 2024, takže Muchova expozice spojuje moderní výstavní pojetí s výraznou pražskou památkou.

Mucha Foundation Art Museum není totožné s Muchovým muzeem v Kaunickém paláci v Panské ulici. Jde o dvě samostatné pražské instituce. Muzeum v Savarinu je otevřeno denně zpravidla od 10 do 18 hodin; aktuální vstupné a režim je vhodné před cestou ověřit. Oficiální ceník uvádí 350 Kč pro dospělého, zvýhodněné vstupné pro seniory a studenty a bezplatný vstup pro děti do deseti let.

Časté otázky

Kde se Mucha Foundation Art Museum nachází?

Muzeum sídlí v pražském paláci Savarin na adrese Na Příkopě 10.

Co je v muzeu k vidění?

Expozice představuje více než osmdesát děl ze sbírky Muchovy rodiny, včetně obrazů, plakátů, kreseb, fotografií, knih, soch a osobních předmětů. Doplňují je digitální a imerzivní projekce.

Uvidím v Savarinu originály všech dvaceti obrazů Slovanské epopeje?

Ne. V roce 2026 jsou monumentální originály Slovanské epopeje vystaveny na zámku v Moravském Krumlově; pražské muzeum přibližuje především jejich vznik a Muchovu vizi.

Kdy je muzeum otevřené a kolik stojí vstupné?

Muzeum je otevřeno denně zpravidla od 10 do 18 hodin. Oficiální ceník uvádí vstupné 350 Kč pro dospělého, zvýhodněné vstupné pro seniory a studenty a bezplatný vstup pro děti do deseti let; aktuální údaje je vhodné před cestou ověřit.

Je Mucha Foundation Art Museum stejné jako Muchovo muzeum v Panské ulici?

Není. Muzeum v Savarinu a Muchovo muzeum v Kaunickém paláci v Panské ulici jsou dvě samostatné pražské instituce.

Další objevy v okolí obce Praha

Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.

Akce v okolí obce Praha

Probíhající a nadcházející akce. Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.