Jen málokteré pražské muzeum nabídne během jediné návštěvy tak výrazný kontrast. Z monumentálního Panteonu a novorenesančních sálů Historické budovy lze sestoupit do podzemní chodby a pokračovat do někdejšího Federálního shromáždění, dnešní Nové budovy Národního muzea. Na trase čekají české dějiny, moderní architektura i obří kostra plejtváka myšoka.
Dvě budovy, jeden muzejní komplex
Národní muzeum vzniklo 15. dubna 1818. Jeho dnešní hlavní sídlo na Václavském náměstí však přišlo až později. Historická budova podle projektu architekta Josefa Schulze vyrostla v letech 1885 až 1891 a veřejnosti se slavnostně otevřela 18. května 1891. Od roku 1962 je národní kulturní památkou.
Proti ní stojí Nová budova, která má neméně zajímavý příběh. Její nejstarší část byla dokončena jako Pražská burza peněžní a zbožní v roce 1938 podle návrhu Jaroslava Rösslera. V letech 1966 až 1973 prošla přestavbou pro potřeby Federálního shromáždění. Součástí Národního muzea se stala na základě vládního rozhodnutí z roku 2006.
Zatímco Historická budova působí reprezentativně a slavnostně, Nová budova připomíná politické a společenské dějiny druhé poloviny 20. století. Oba objekty dnes spojuje podzemní chodba s multimediální instalací, která se věnuje zlomovým okamžikům minulého století i proměnám Prahy.
Panteon, rekonstrukce a výhled nad městem
Nejvýraznějším interiérem Historické budovy je Panteon. Monumentální prostor zdobí nástěnné malby, zdobené portály, radiálně uspořádaná dlažba a galerie bust a soch osobností spojených s českou kulturou a vědou. Je to místo, kde návštěvník snadno pochopí, jakou úlohu mělo muzeum v době budování moderní české identity.
Historická budova se po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřela 28. října 2018, symbolicky při stém výročí vzniku Československa a ve dvoustém roce existence muzea. Oprava trvala 42 měsíců. Restaurátoři se věnovali fasádám, sochařské výzdobě, malbám, štukům i původním interiérovým prvkům. Obnoveno bylo 495 velkých oken a 233 dveří, přibyly také nové výtahy a výstavní plocha se zvětšila přibližně o třetinu.
Po rekonstrukci se poprvé veřejnosti otevřela také kupole nad Panteonem. Z jejího výškového prostoru se nabízí pohled na Václavské náměstí a panorama Prahy. Konkrétní režim vstupu do kupole se může měnit, proto je dobré ověřit si aktuální podmínky před návštěvou. Prostor navíc není bezbariérový.
Od středověkých dějin ke krakatici
Expozice Dějiny v Historické budově provází minulostí českých zemí od 8. století do první světové války. Na ploše kolem 1300 metrů čtverečních představuje přibližně 2000 exponátů. K největším patří arcibiskupský kočár z 18. století.
V Nové budově na tuto kapitolu navazuje expozice Dějiny 20. století, otevřená v roce 2022. Zachycuje období od vypuknutí první světové války v roce 1914 až po vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Nejde jen o vitríny s předměty. Návštěvník prochází například zákopy, ulicí 20. století, maloměstským koloniálem nebo scénami zachycujícími proměny bydlení.
Velkým lákadlem je přírodovědná expozice Zázraky evoluce. Na ploše zhruba 2000 metrů čtverečních představuje asi 1500 unikátních předmětů ve scénách připomínajících přirozené prostředí zvířat. Symbolem celé expozice je kostra plejtváka myšoka. Doplňují ji mimo jiné modely plejtváka malého a žraloka bílého nebo sedmnáctimetrový model krakatice obrovské.
Tip pro rodiny a praktická návštěva
Rodiny s dětmi mohou program rozšířit o Dětské muzeum ve druhém patře Nové budovy. Interaktivní stanoviště a herní prvky se věnují přírodě, člověku i lidským výtvorům. Dětské muzeum funguje v časových, devadesátiminutových slotech a je určeno dětem od čtyř let. Vstupenku je proto vhodné plánovat samostatně.
Komplex na adrese Václavské náměstí 68 bývá otevřen denně, aktuální časy a ceny je však vhodné před cestou zkontrolovat. Běžná vstupenka do Muzejního komplexu platí pro Historickou i Novou budovu a zahrnuje aktuální expozice a výstavy s výjimkou samostatně zpoplatněných částí. K dispozici jsou šatny, kavárna, obchod, odpočinkové zóny, přebalovací pult i dětský koutek.
Před Novou budovou navíc stojí téměř třicet metrů vysoký Palachův pylon, dokončený a představený veřejnosti 17. listopadu 2020. Připomíná Jana Palacha a zároveň příběh architekta Karla Pragera a sochaře Miloslava Chlupáče. Národní muzeum tak nezačíná až u pokladny – jeho okolí je součástí vyprávění o české společnosti, architektuře i paměti.