Středověké hradiště, barokní kaple i arcibiskupský kočár z 18. století. Stálá expozice Dějiny v Historické budově Národního muzea skládá z velmi rozdílných předmětů příběh českých zemí od 8. století do roku 1914. Na ploše 1 300 metrů čtverečních se v sedmi sálech představuje zhruba dva tisíce exponátů.
Výstava není jen přehlídkou panovníků a politických událostí. Ukazuje, jak lidé žili, čemu věřili, jak se bránili i jak postupně měnili svět kolem sebe. Pomáhá tomu kombinace archeologických nálezů, modelů, historických předmětů a multimediálních scén. Expozice je tak srozumitelná i návštěvníkům, kteří si nepřišli zopakovat data z učebnice, ale chtějí si minulost představit v konkrétnějších souvislostech.
Středověk v podobě hradiště i rotundy
Středověká část přibližuje proměnu osídlení a podobu tehdejšího světa prostřednictvím různorodých exponátů. V prostoru se objevuje ochranná zeď hradiště s vitrínami archeologických nálezů, modely opevněných sídel i stavba rotundy. Zbroj a předměty spojené s výtvarnou kulturou doplňují obraz doby, v níž se vedle každodenního života utvářela také moc a náboženský řád.
Právě měřítko a scénografie pomáhají propojit jednotlivé nálezy s prostředím, z něhož pocházejí. Drobný předmět ve vitríně pak nepůsobí jako izolovaný artefakt, ale jako stopa po životě lidí, jejichž jména se do kronik často nedostala.
Od Habsburků k osvícenství
Další sály se věnují ranému novověku: třicetileté válce, rekatolizaci, Habsburkům, osvícenství i dvorské kultuře. Mezi výrazné exponáty patří model barokní kaple a arcibiskupský kočár z 18. století. Vedle své působivé podoby připomíná, jak se reprezentace a společenské postavení projevovaly také v předmětech a prostoru.
Dějiny tu nejsou podány jako sled izolovaných konfliktů. Návštěvník se může zastavit u toho, jak se měnily instituce, náboženské poměry nebo způsoby poznávání světa. Samostatná tematická část sleduje vývoj vědy a poznání od 16. do 19. století, a propojuje tak politické dějiny s proměnami lidského myšlení.
Dlouhé 19. století ve zvuku a obrazech
Závěrečný sál patří takzvanému dlouhému 19. století. V pojetí expozice začíná v 80. letech 18. století a končí rokem 1914. Přibližuje mimo jiné revoluční rok 1848, liberální reformy, národní uvědomování i vznik moderní společnosti. Návštěvníci tak mohou sledovat, jak se během několika generací proměňovalo uspořádání země i představy lidí o jejich společné budoucnosti.
V šesti sálech doplňují exponáty velkoformátová videa s historickými výjevy. Objevuje se například poprava na Staroměstském náměstí v roce 1621 nebo bitva u Kolína roku 1757. Pro děti jsou připraveny také předměty, na které si lze sáhnout, například meč, palcát či přilba. Multimediální podoba tedy není jen dekorací: pomáhá přiblížit události a nabízí různé způsoby, jak se do tématu zapojit.
Prakticky: dvě expozice, dvě budovy
Na Dějiny navazuje samostatná expozice Dějiny 20. století v Nové budově Národního muzea. Je dobré je nezaměňovat: stálá expozice v Historické budově končí rokem 1914, zatímco následující období zpracovává druhá výstava v sousední budově. K dispozici je také zážitek Kroky pokroku, který nabízí virtuální cestu ve vlakovém kupé a 360° videa propojující fiktivní rozhovory historických osobností s technickým pokrokem.
K orientaci mezi exponáty může posloužit bezplatná aplikace Národní muzeum v kapse s navigací a komentovanou prohlídkou Dějin. Muzejní komplex leží u stanice metra Muzeum na linkách A a C; v okolí zastavují také tramvaje 11 a 13. Pro bezbariérový vstup muzeum doporučuje začít v Nové budově a pokračovat spojovací chodbou, odkud vedou výtahy do výstavních prostor. Otevírací dobu, vstupné i případná provozní omezení je vhodné před návštěvou ověřit u Národního muzea.