Nymburská radnice není jen renesanční kulisou historického náměstí. Její dnešní vzhled je výsledkem několika různých období: původní stavbu poznamenaly požáry, v 19. století přišla klasicistní úprava a ve 30. letech 20. století výrazná puristická přestavba. Při procházce kolem domu tak lze číst příběh o tom, jak se měnila představa o podobě i ochraně historické architektury.
Radnice na místě někdejšího ungeltu
Budova stojí na nároží Náměstí Přemyslovců, v městské památkové zóně. Její renesanční jádro pochází z první poloviny 16. století. Některé údaje kladou výstavbu do let 1524 až 1526 a spojují ji s místem někdejšího ungeltu; městské podklady však potvrzují jen datování do první poloviny století. Jisté je, že radnice patří k výrazným historickým stavbám centra Nymburka a dodnes slouží jako sídlo městského úřadu.
Nejvýraznějším prvkem při pohledu z náměstí je podloubí. Jeho tři pole kryjí křížové klenby a ve střední ose se nachází renesanční portál. Právě tyto části pomáhají rozpoznat starší vrstvu domu, i když jeho vzhled v průběhu času prošel podstatnými změnami.
Požáry a klasicistní proměna
Radnice utrpěla za třicetileté války a také při dalších požárech. Velký požár Nymburka v roce 1838 vedl k úpravám budovy v klasicistním duchu. Podklady uvádějí také opravy v letech 1840 až 1841; nejde tedy o totéž datum jako požár, ale o následné stavební práce. Z dřívějších etap se zachovalo mimo jiné renesanční jádro a portál.
Historická stavba tak není nedotčeným obrazem jediné doby. Její jednotlivé vrstvy vznikaly v reakci na poškození i na proměňující se požadavky. To je při pozorování radnice důležité: současná podoba neznamená, že každá její část pochází ze stejného období.
Puristická přestavba a detaily fasády
Ve 30. letech 20. století prošla radnice rozsáhlou puristickou přestavbou. Obnova se dotkla podloubí, portálu i oken s pískovcovým ostěním. Na nároží přibyla bronzová socha svatého Václava, kterou vytvořil Břetislav Benda v roce 1939. Fasádu doplňují také pískovcové reliéfy.
Puristická úprava je další z vrstev, které dnes spoluutvářejí vzhled domu. Při pohledu z náměstí stojí za to věnovat pozornost nejen celku, ale i kamenným detailům kolem oken a portálu nebo členění kleneb podloubí. Uvnitř patří k renesančním prvkům klenutá zasedací místnost; ostatní interiéry byly upraveny moderněji.
Památka, která zůstává součástí města
Další rekonstrukce se uskutečnila v letech 2003 až 2004 a zahrnovala také novodobou přístavbu. Městský zpravodaj v roce 2021 popisoval péči o portál a dveře i tehdy plánované práce na soše a výmalbě podloubí. Tyto informace zachycují stav a záměry v době vydání, nelze je proto bez novějšího ověření považovat za popis současných prací.
Radnici lze při procházce historickým centrem pozorovat z Náměstí Přemyslovců. Zvenčí se nabízí především její podloubí, portál, reliéfy a socha svatého Václava. Protože dům slouží městskému úřadu, pravidelné prohlídky interiéru nejsou z dostupných informací potvrzené; případnou možnost návštěvy je vhodné ověřit u města. I bez vstupu dovnitř však stavba dobře ukazuje, jak se v jednom domě mohou setkat renesanční kořeny, pozdější stavební zásahy a každodenní život současného města.