Na necelých deseti kilometrech tu lze sledovat příběhy dvou bitev, které od sebe dělí téměř sedm století. Žlutě značená historická stezka začíná u Ruského pomníku v Přestanově a přes Stradov, Chlumec a Žandov míří k Rakouskému pomníku ve Varvažově. Není to okruh, takže je dobré předem promyslet návrat z cíle.
Nejvýrazněji se do zdejší krajiny zapsaly boje z konce srpna 1813. Jejich dějištěm nebyl jen Chlumec: střetnutí se rozprostřela v okolí několika obcí a zanechala po sobě pomníky, kaple i místa posledního odpočinku vojáků. Putování po stezce tak není jen procházkou mezi památkami, ale také setkáním s krajinou, kterou poznamenaly válečné události.
Napoleonská bitva v krajině několika obcí
Ve dnech 29. a 30. srpna 1813 se zde střetla francouzská armáda vedená generálem Dominique-René Vandammem se spojeneckými vojsky Rakouska, Pruska a Ruska. Vandammův sbor čítal podle městských údajů přes 30 tisíc mužů. Boje přinesly těžké ztráty na obou stranách a jejich rozsah se odráží i v počtech uváděných u padlých: odhady hovoří přibližně o 9 300 spojencích a 11 tisících Francouzích. Čísla nejsou přesným součtem všech obětí a historické zdroje je mohou podávat různě.
Válka zasáhla také místní obyvatele. Několik okolních obcí bylo zničeno a stopy bojů se promítly do podoby zdejšího osídlení. Dnes na tuto kapitolu upozorňují památníky věnované různým armádám, které společně vytvářejí nezvyklou připomínku konfliktu napříč někdejšími protivníky.
Pomníky a kaple místo muzea pod širým nebem
Mezi zastaveními najdete Ruský pomník s hromadným hrobem, Francouzský pomník, Jubilejní a Vandammův pomník i památníky pruských a rakouských vojáků. Hromadný hrob u Ruského pomníku obsahuje ostatky téměř deseti tisíc vojáků. Je to místo, které připomíná skutečnou cenu bojů, a zaslouží si klidnou, pietní návštěvu.
Základní kámen Ruského pomníku byl položen 29. srpna 1835; jeho návrh je připisován architektovi Pietru Nobilemu. Jubilejní pomník byl odhalen o sto let později, 29. srpna 1913. Starší Pruský pomník pochází z roku 1817 a Rakouský pomník ve Varvažově z roku 1825. Každý z nich připomíná jinou část příběhu, a dohromady tak stezka ukazuje, jak se paměť bitvy postupně proměňovala.
Za pozornost stojí také kaple Nejsvětější Trojice na Hůrce. Vznikla v letech 1690 až 1691 jako připomínka odvrácení moru. Během bitvy roku 1813 měl na tomto místě své velitelské stanoviště Vandamme. Vojenská historie se tu tedy propojuje se staršími příběhy místní krajiny.
Střet z roku 1126 a další kapitoly
Chlumec připomíná také mnohem starší bitvu. V roce 1126 se český kníže Soběslav I. postavil vojsku římského krále Lothara III., které do Čech vstoupilo přes horský průsmyk. Na straně Lothara bojoval také Ota II. Olomoucký, který v bitvě zahynul; Lothar padl do zajetí. Připomínka tohoto střetu dává krajině další časovou vrstvu a ukazuje, že její strategický význam se neomezoval na napoleonské války.
V širším okolí se odehrála i bitva u Na Běhání v roce 1426. A v září 1813 následovaly boje u Varvažova, kde spojenecká vojska 16. a 17. září odrazila další francouzský útok vedený Napoleonem I. Rakouský pomník připomíná událost z 17. září. Území bojiště u Přestanova, Chlumce a Varvažova je dnes chráněno jako krajinná památková zóna, mimo jiné kvůli dochované historické struktuře krajiny a souvisejícím památkám.
Výlet s plánováním návratu
Stezka vede převážně kolem venkovních památek a její délka je necelých deset kilometrů. Protože končí ve Varvažově, nejde o trasu, na kterou se lze bez přípravy vydat jako na krátký okruh. Před cestou se vyplatí ověřit aktuální možnosti dopravy a návratu. Odměnou je putování krajinou, kde se vojenské dějiny neukrývají za vitrínami, ale připomínají je pomníky rozeseté mezi obcemi i místa, na nichž se minulost stále dotýká každodenního života.