Na Uhelném trhu se kdysi obchodovalo s dřevěným uhlím. Dnešní návštěvník tu místo tržištního ruchu najde Wimmerovu kašnu a řadu staroměstských domů, jejichž fasády ukrývají příběhy obyvatel i proměn města. Právě od kašny vychází komentovaná procházka, která okolí Uhelného trhu a Staroměstského náměstí představuje jako místo, kde se dějiny dají číst přímo v ulicích.
Náměstí, které si uchovalo svůj název
Jméno Uhelného trhu není jen půvabnou připomínkou minulosti. Dřevěné uhlí se tu podle městských údajů prodávalo už od 14. století, a to v někdejší havířské huti. Náměstí tak patřilo k místům každodenního obchodu, který dával Starému Městu jeho praktickou, pracovní tvář.
Uprostřed prostranství stával dům s kovárnou a hutí. Dnes na jeho místě stojí Wimmerova kašna, která tu ovšem nebyla vždy. Měšťan Jakub Wimmer ji nechal zřídit roku 1797 a od té doby vystřídala v Praze čtyři stanoviště. Na Uhelný trh se vrátila v roce 1951.
Kašnu vytvořil sochař František Xaver Lederer. Sousoší zachycuje chlapce, který podává dívce hrozen, a představuje alegorie sadařství a vinařství. Při prohlídce náměstí tak stojí za to neomezit se na rychlý pohled na vodní dílo: jeho umístění i výzdoba odkazují k představám o městě a jeho zázemí, které byly důležité už před více než dvěma stoletími.
Stopy slavných obyvatel v průčelích
Vycházka slibuje příběhy domů v okolí Staroměstského náměstí. Některé z nich připomínají lidé, kteří se do historie zapsali i daleko za hranicemi Prahy. Na nárožním domě čp. 420, na rohu Uhelného trhu a Skořepky, je pamětní deska vztahující se k pobytu Wolfganga Amadea Mozarta. Skladatel zde podle ní bydlel v roce 1787.
Takové označení může změnit způsob, jakým se člověk dívá na běžnou městskou zástavbu. Dům není pouze kulisou mezi dvěma náměstími: jeho průčelí připomíná konkrétní pobyt a propojuje dnešní rušné centrum s dobou, kdy se po těchto ulicích pohybovali lidé, jejichž jména známe z dějin. Mozartova stopa se přitom váže právě k domu čp. 420, nikoli obecně k celé trase.
Jižní stranu Uhelného trhu tvoří řada měšťanských domů s loubím. Odtud lze projít na nádvoří Platýzu a pokračovat směrem k Národní třídě. Podloubí a průchody připomínají, že Staré Město není jen souborem reprezentativních náměstí, ale také sítí propojených ulic, dvorů a domovních průčelí.
Příběh, u kterého záleží na přesném místě
Mezi témata vycházky patří také osud odbojáře Václava Morávka. Podle záznamu Míst Paměti národa se 20. prosince 1941 ukrýval v bytě manželů Schmiedlových v Karlově ulici a při zásahu gestapa unikl. Pokud průvodce spojí tuto událost s konkrétním domem na trase, je vhodné se na přesné místo zeptat: dostupné údaje lokalizují úkryt do Karlovy ulice, ale samy nepotvrzují, který dům účastníci uvidí ani kudy přesně procházka povede.
Právě takové rozlišování patří k poznávání města stejně jako hledání pamětních desek. Příběh může být silný, ale jeho spojení s konkrétní adresou je dobré ověřovat. Komentovaná procházka může nabídnout prostor pro otázky, které při samostatné cestě kolem fasád snadno zůstanou nevyslovené.
Vycházka od kašny na Malé náměstí
Podle aktuálně uváděné nabídky se má vycházka konat v neděli 27. prosince 2026 od 14 hodin. Sraz je u Wimmerovy kašny na Uhelném trhu, program má trvat přibližně hodinu a půl a skončit na Malém náměstí. Uvedené vstupné se pohybuje od nuly do 220 korun; děti do šesti let mají mít vstup zdarma.
Termín, cenu i dostupnost míst je před návštěvou vhodné ověřit u pořadatele. Ten upozorňuje, že při malém zájmu může akci zrušit a přihlášené účastníky informovat. Nákup na místě závisí na volné kapacitě a předprodej má končit hodinu před začátkem. Vycházka je příležitostí projít známým koutem Prahy pomaleji a všímat si, co všechno se vejde do názvu náměstí, kašny nebo jediné pamětní desky.