Sochařka Květa Kovářová vytvořila pro zasedací síň podniku Jablonex téměř pětimetrový reliéf z laminátu. Dílo Sedící akty dívek vznikalo v letech 1961 až 1962 a patří k nejvýznamnějším dochovaným ukázkám její práce pro architekturu. Její tvorbu i méně známý životní příběh přiblíží komentovaná prohlídka výstavy Za tvar figury v Museu Kampa.
Od studijních plastik k abstraktnějším formám
Prohlídka se uskuteční v úterý 10. listopadu 2026 od 18 hodin. Výstavou návštěvníky provedou kurátorka Eliška Nováková a umělkynina dcera Leonora Kitzbergerová. Společně představí proměny Kovářové tvorby, která se po studiu v ateliéru Josefa Wagnera rozvíjela od studijních prací a komorních figurálních plastik 50. let k abstraktnějším formám a zakázkám pro architekturu v následující dekádě.
Kovářová se soustředila především na lidskou figuru, často zachycenou v obyčejných, každodenních situacích. Její díla tak nevycházejí jen z hledání působivého tvaru: důležitý je také pohyb postavy a to, jak její tělo zabírá prostor. Než se pustila do plastiky, pořizovala si přípravné kresby. Na nich ověřovala kompozici i to, jak bude výsledná socha působit v okolí.
Sádra, modurit i laminát
Většinu své tvorby vytvářela ze sádry, zároveň ale experimentovala s moduritem a laminátem. Právě volba materiálu jí umožnila pracovat i s větším měřítkem. Reliéf pro Jablonex ukazuje, že její zájem o figuru mohl mít podobu určenou nejen k samostatnému vystavení, ale také k začlenění do architektury.
Výstava Za tvar figury, která je v Museu Kampa plánována od 3. října do 22. listopadu 2026, sleduje vývoj její práce v širších souvislostech. K výstavě má vyjít také první publikace věnovaná Kovářové. Pro návštěvníka je to příležitost poznat autorku, jejíž dílo se dochovalo v různých podobách, ale samostatné výstavy se za života nedočkala.
Tvorba vedle zaměstnání
Kovářová se sochařství věnovala vedle práce v užitém umění a restaurování. Zemřela v roce 1966 při práci na venkovní soše pro novou nemocnici ve Veľkém Krtíši na Slovensku. Její životní příběh připomíná podmínky, v nichž ženy v poválečném Československu rozvíjely uměleckou dráhu, často souběžně s další prací.
Výstava se dotýká také otázky, proč Kovářová zůstala dlouho ve stínu. Nejde o téma s jediným jednoduchým vysvětlením; její příběh lze vnímat i v širším kontextu opomíjených umělkyň československého umění druhé poloviny 20. století. V rodinném i uměleckém prostředí se přitom pohybovala mezi výraznými osobnostmi: její manžel, malíř Ladislav Karoušek, a švagr, sochař Valerián Karoušek, patřili ke spoluzakladatelům skupiny M 57, známé také jako Makarská.
Prohlídka na Kampě
Setkání se koná v Museu Kampa na adrese U Sovových mlýnů 503/2 v Praze na Malé Straně. Kdo chce poznat Kovářové dílo podrobněji, může spojit komentovanou prohlídku s návštěvou celé výstavy; ta má být otevřena do 22. listopadu 2026. Aktuální podmínky návštěvy je vhodné předem ověřit u muzea či prodejce vstupenek.