Šest soch na kamenných pilířích, osm oblouků nad Radbuzou a nájezdy, které se k mostu rozšiřují a zvedají: barokní most v Bělé nad Radbuzou upoutá už svým celkovým uspořádáním. Patří k výrazným památkám města a dodnes nabízí pěším příležitost zastavit se nad řekou a prohlédnout si stavbu zblízka.
Most z první třetiny 18. století
Přesné datování vzniku mostu není v dostupných údajích jednotné. Město uvádí, že jej nechala postavit kněžna Metternichová, pravděpodobně v letech 1723 až 1725. Památkový katalog Národního památkového ústavu řadí stavbu obecně do první třetiny 18. století a zmiňuje také údaj o výstavbě v letech 1703 až 1723. Jisté je, že jde o barokní kamennou stavbu, která sloužila jako důležitý přechod přes Radbuzu.
Městské materiály spojují její podobu se vzorem pražského Karlova mostu. Bělský most je samozřejmě menší, jeho osobitost však spočívá v propojení technického díla se sochařskou výzdobou a s městským prostředím. Od 3. května 1958 je chráněn jako kulturní památka. Dnes je určen pěším.
Sochy světců nad řekou
Na pilířích jsou sokly pro šest soch, které vytvářejí z mostu drobnou galerii pod širým nebem. Městské zdroje uvádějí svatého Antonína, svatého Jana Nepomuckého, archanděla Michaela, Pannu Marii, svatého Václava a svatého Erasma. U jedné plastiky se však prameny rozcházejí: katalog NPÚ uvádí místo svatého Antonína svatého Felixe z Cantalice. Při návštěvě tak stojí za to všímat si nejen počtu soch, ale i jejich konkrétního zobrazení.
Samotné rozmístění plastik mění způsob, jakým člověk most vnímá. Nejde jen o pohled na řadu oblouků: sochy rytmizují cestu a připomínají náboženský význam stavby. Podle regionálního místopisného zdroje tudy procházela procesí a konaly se zde bohoslužby. Most tak spojoval každodenní dopravu s veřejným náboženským životem obce.
Co si všimnout při procházce
Most leží v ulici Nádražní, jihovýchodně od náměstí, a překračuje řeku Radbuzu. Při přecházení si lze prohlédnout kamenné oblouky z různých úhlů, sochy na pilířích i kamenné koule na předmostí. Rozšiřující se a stoupající nájezdy jsou součástí celkového řešení stavby; stojí za to vnímat je spolu s vlastní konstrukcí, nikoli jen jako přístupovou cestu.
Bělský most je příjemnou zastávkou při poznávání města, ale i samostatným cílem pro ty, kdo se zajímají o barokní architekturu a historické komunikace. Na jednom místě se tu setkává praktická funkce kamenné stavby, sochařská výzdoba a připomínka někdejších procesí. Právě tato vícevrstevnatost dává mostu jeho zvláštní kouzlo.