Jen málokteré místo u Prahy v sobě spojuje klášterní dědictví, výraznou barokní architekturu a velmi konkrétní kapitolu dějin nacistické okupace. Horní zámek v Panenských Břežanech je dnes sídlem Památníku národního útlaku a odboje. Návštěva však není pouze prohlídkou muzea: k areálu patří také kaple sv. Anny, raná stavba Jana Blažeje Santiniho-Aichela, a klidný zámecký park.
Od klášterního panství k baroknímu zámku
Panenské Břežany patřily už od středověku benediktinskému klášteru u svatého Jiří na Pražském hradě. První písemné zmínky o vsi pocházejí ze 13. století, zatímco zpráva z roku 1441 se vztahuje k tvrzi, která stála na místě pozdějšího sídla.
Na přelomu 17. a 18. století nechala abatyše Františka Helena Pieroni de Galliano vybudovat takzvaný Horní neboli Starý zámek. Nesloužil původně jako okázalé šlechtické sídlo, ale především jako hospodářské a správní centrum klášterního panství. Po zrušení svatojiřského kláštera za reforem Josefa II. přešel majetek do správy státních statků. Roku 1828 panství koupil Matyáš Friedrich von Riese-Stallburg, který později nechal vystavět také Dolní zámek.
Ve 20. století vlastnil Horní zámek výrobce stylového nábytku Friedrich Gerstel. Objekt tehdy sloužil mimo jiné jako předváděcí prostor jeho výrobků. Dějiny obou zámků ale zásadně změnila nacistická okupace. Německá okupační správa zabrala celý areál a rozdělila jeho role: Horní zámek se stal sídlem státního tajemníka Karla Hermanna Franka, zatímco v Dolním zámku pobývali nejprve říšský protektor Konstantin von Neurath a později Reinhard Heydrich s rodinou.
Expozice okupace bez příkras
Právě protektorátní minulost dnes připomíná expozice Zločin a trest, umístěná v prvním patře zámku. Nejde o klasickou zámeckou instalaci s nábytkem a portréty. Audiovizuální pojetí návštěvníka provází rozpadem Československa, vznikem Protektorátu Čechy a Morava, nacistickou represí i perzekucí židovského obyvatelstva.
Výraznou součástí jsou scénické a multimediální prvky. Expozice pracuje s replikou pankrácké gilotiny, připomíná transporty židovského obyvatelstva a návštěvník vstupuje také do soudní síně věnované poválečnému rozhodování o vině a trestech. Téma tak nekončí osvobozením, ale sleduje i potrestání válečných zločinců a kolaborantů. Podle aktuální nabídky může prohlídku doplnit virtuální realita, která zobrazuje útok na Reinharda Heydricha z pohledu hlavních aktérů.
Santiniho kaple jako kontrast k temné historii
Jen několik kroků od expozice se nachází kaple sv. Anny. Vznikla v letech 1705 až 1707 a podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichela ji provedl Filip Spannbrucker. Jde o jedno z prvních Santiniho děl a zároveň o pozoruhodný příklad jeho osobitého spojení barokní architektury s gotickými principy.
Kaple je založena na promyšlené geometrické kompozici. Prostor, světlo i tvary zde nejsou pouze dekorací, ale vzájemně vytvářejí symbolický celek. Paprsčité pojetí stavby bývá spojováno s principy, které Santini později rozvinul ve svém vrcholném díle, kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V Panenských Břežanech tak lze sledovat ranou podobu architektonického jazyka, který se stal jedním z nejvýraznějších projevů českého baroka.
Dvě zámky, jeden výlet
Panenské Břežany jsou výjimečné i tím, že se v jedné obci dochovaly dva zámky odlišného stáří a vývoje. Horní zámek dnes funguje jako památník, zatímco Dolní zámek zůstává především místem spojeným s protektorátními rezidencemi Neuratha a Heydricha. Právě toto rozdělení pomáhá lépe pochopit, jak významnou roli obec během okupace hrála.
Zámecký park a kaple zároveň vytvářejí klidnější protiváhu k těžkému tématu expozice. Areál je podle provozovatele bezbariérový, včetně přístupu do patra s expozicí. Nachází se na adrese Hlavní 11, přibližně 50 metrů od autobusové zastávky Panenské Břežany, zámek; z Prahy lze využít například linku 373 z Kobylis. Otevírací dobu a vstupné je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou měnit. Horní zámek tak nabízí výlet, na němž se barokní krása nepotkává s historií jen náhodou, ale přímo v jednom dochovaném areálu.