V Českých Milovech, místní části Křižánek, kdysi žila sklářská osada s téměř čtyřmi stovkami obyvatel. Dnes je to malé sídlo v krajině pod skalními útvary Čtyři palice. Právě tenhle kontrast je jedním z důvodů, proč se sem vypravit: po stopách někdejšího průmyslu tu vede stezka, která vedle sklářské minulosti ukazuje i lesy, louky a řeku Svratku.
Huť, která využila bohatství lesů
Milovská sklářská huť vznikla roku 1835. Do kraje za prací přicházeli skláři ze Saska i severních Čech a jejich výrobky nebyly jen běžným vybavením domácností. V huti se vyrábělo také luxusní sklo, například opálové, vrstvené či kanárkové. Část produkce mířila za hranice.
Sklárna potřebovala velké množství paliva. Její rozvoj podpořily rozsáhlé polomy, které na konci 18. a počátku 19. století zanechaly v lesích dostatek dřeva. Postupně se však zásoby vhodného paliva vyčerpávaly. K útlumu přispívala také konkurence skláren v severních Čechách a provoz v oblasti skončil na konci 19. století.
Příběh sklářství na území dnešních Křižánek se neomezuje jen na milovskou huť. V zaniklé osadě Brušovec se nacházela starší sklárna, o níž se poslední zmínka vztahuje k roku 1757. Jde tedy o odlišné místo i období: rok 1835 patří založení huti v Českých Milovech.
Dům skelmistra a sbírka skla
Nejvýraznější dochovanou připomínkou milovské huti je dům skelmistra z první poloviny 19. století. Po rekonstrukci se stal sídlem Galerie na Milovské huti, která byla otevřena veřejnosti v roce 2023. Představuje více než tisíc exponátů z různých období a návštěvníkům nabízí možnost nahlédnout na sklářství nejen jako na někdejší řemeslo, ale i jako na součást života této krajiny.
Galerie leží přímo na naučné trase. Její návštěva může vyžadovat předchozí objednání a kapacita je omezená, proto se vyplatí ověřit si aktuální podmínky přímo před cestou. Do zóny galerie se podle turistických informací nevjíždí autem; parkování se obvykle hledá zhruba 750 metrů pod ní nebo u zastávky Křižánky, dolní konec.
Okruh krajinou pod Čtyřmi palicemi
Naučná stezka se jmenuje Příběh krajiny pod Čtyřmi palicemi. Vychází od mostu přes Svratku za Moravskými Křižánkami, u odbočky ze silnice č. 354 směrem na Březiny. Odtud vede pod Čtyři palice, prochází Českými Milovy a vrací se k výchozímu místu. Krajský turistický portál uvádí délku 4,7 kilometru a dvacet zastavení; okruh zabere přibližně dvě a půl hodiny.
Stezka propojuje historii osídlení s okolní přírodou. Její zastavení připomínají sklářství, ale také Svratku, lesy, louky a skalní útvary. Návštěvník tak lépe pochopí, že zdejší průmysl nebyl od krajiny oddělený: závisel na dostupném dřevu a jeho ústup se promítl i do života osady.
Když průmysl odejde, krajina zůstává
České Milovy jsou zajímavé právě tím, co se tu změnilo. Sklářská huť přilákala pracovníky a pomohla vytvořit živé sídlo, ale její provoz byl závislý na zdrojích, které nebyly nevyčerpatelné. Po zániku skláren se z průmyslového centra stala malá osada. Při procházce dnes není třeba hledat velké tovární komplexy: minulost se připomíná v dochovaném domě, muzejní sbírce a v příběhu, který vypráví sama trasa krajinou.