Voda z římovské nádrže může urazit cestu dlouhou zhruba 80 kilometrů, než se dostane k některým jihočeským obcím. Nejdřív putuje podzemním potrubím do úpravny v Plavu, kde se z ní stane pitná voda. Přehrada u Římova tak není jen výraznou stavbou na Malši, ale jedním z klíčových článků zásobování regionu.
Nádrž, která má především vodárenský úkol
Vodní dílo vznikalo v letech 1971 až 1978. Vzdutí řeky se táhne přibližně 13 kilometrů a zatopená plocha přesahuje 210 hektarů. Nádrž pojme zhruba 33,8 milionu metrů krychlových vody. Jejím hlavním účelem je uchovávat surovou vodu pro Vodárenskou soustavu jižní Čechy, zároveň ale pomáhá udržovat průtoky v řece a vyrábí elektřinu.
Voda se z nádrže odebírá ve dvou věžích, které umožňují přístup k pěti různým výškovým úrovním. Díky tomu lze surovou vodu získávat z různých hloubek. Jde o technický detail, který při pohledu na hladinu není vidět, přesto patří k důležitým součástem vodárenského provozu. Do úpravny Plav vede voda podzemním potrubím; její požadovaný přítok se podle vodárenského svazu pohybuje v rozmezí 450 až 650 litrů za sekundu.
Hráz s těsnicím jádrem
Římovská hráz je kamenitá sypaná stavba dlouhá 290 metrů. Její stabilizační část tvoří místní materiály, zatímco těsnění zajišťuje jádro ze sprašových hlín. Mezi jádrem a dalšími částmi hráze jsou filtrační vrstvy, které tvoří dvoustupňový filtr. U napojení těsnění na podloží se nachází revizní a injekční štola – prostor určený ke kontrole a případným zásahům do této části konstrukce.
Výška hráze se někdy uvádí nepřesně. Technický přehled správce vodního díla udává 47,5 metru nad dnem, nikoli nad okolním terénem. I tento údaj připomíná, že u vodních staveb záleží nejen na samotném čísle, ale také na tom, od jakého místa se měří.
Vedle vody také průtok a elektřina
Úloha nádrže nekončí u odběru surové vody. Přehrada má zajišťovat také minimální průtok pod hrází, který obecní informace uvádějí ve výši 650 litrů za sekundu. V profilu Roudné je stanoven minimální průtok 1,2 metru krychlového za sekundu. Tyto hodnoty se týkají vody ponechávané v řece a nelze je zaměňovat s množstvím odebíraným pro úpravnu.
Součástí vodního díla jsou dvě spodní výpusti a třípolový korunový bezpečnostní přeliv. Jeho maximální kapacita činí 392 metrů krychlových za sekundu. V komoře dolní strojovny pracuje také malá vodní elektrárna, vybudovaná v roce 1986, s instalovaným výkonem 1 000 kilowattů. Její turbíny se podílejí na regulaci takzvaného asanačního průtoku, tedy vody, která má zůstat v řece pod přehradou.
Co čekat při návštěvě
Úpravna vody Plav přešla do trvalého provozu v únoru 1982 a od té doby je důležitou součástí cesty vody k domácnostem. Nádrž přitom patří do vodárensky chráněného území, rozděleného do několika pásem s odlišným režimem hospodaření. Není proto vhodné vnímat ji jako běžnou rekreační přehradu. Před plánováním koupání nebo jiné činnosti přímo na vodě je namístě ověřit aktuální pravidla u správce.
Při poznávání okolí stojí za to dívat se na přehradu nejen jako na hladinu sevřenou v krajině, ale také jako na promyšlený systém. Za hrází se propojují zásoba pitné vody, bezpečné odvádění velkých průtoků, péče o řeku i výroba elektřiny. Římov tak nabízí zajímavý pohled na technické dílo, jehož nejdůležitější výsledek je často neviditelný: voda, která spolehlivě přiteče do jihočeských domácností.