Jen málokterá památka v Rychnově nad Kněžnou spojuje tolik vrstev místní historie jako zdejší synagoga. Připomíná staleté židovské osídlení Podorlicka, tragédii holocaustu i život a dílo spisovatele Karla Poláčka. V neděli 6. září 2026 se tu uskuteční další program cyklu Nedělní setkávání s židovskou kulturou a tradicemi.
Od požáru k dnešnímu muzeu
Současná synagoga vznikla roku 1782 na místě starší stavby ze 17. století, kterou zničil požár. Ani její dějiny se však neobešly bez dalších zvratů. Po požáru v roce 1830 byla obnovena v klasicistní podobě a výraznějšími úpravami prošla ještě v letech 1898 a 1913. Tehdy se mimo jiné rozšířila okna a přibylo nové schodiště na ženskou galerii.
Bohoslužby se v synagoze konaly až do druhé světové války. Za okupace byla zpustošena a její vnitřní vybavení zaniklo. Po válce pak sloužila jako skladiště a prodejna. Návrat k důstojnému využití přinesla rekonstrukce v letech 1993 až 1995. Od té doby objekt funguje jako muzeum, jehož návštěvnický provoz zajišťuje Městské informační centrum ve spolupráci s Muzeem a galerií Orlických hor.
Příběh šesti židovských obcí
Hlavní expozice nevypráví pouze o Rychnovu. Přibližuje dějiny a památky šesti židovských obcí v Podorlicku: Rychnova nad Kněžnou, Dobrušky, Skalky a Podbřezí, Žamberka, Rokytnice v Orlických horách a také oblasti Vamberka, Doudleb nad Orlicí a Kostelce nad Orlicí.
Židovské osídlení Rychnova je doloženo už v první polovině 16. století. Nejstarší zmínka o zdejší obci pochází z roku 1604 a v roce 1890 ve městě žilo 216 obyvatel židovského vyznání. Mezi vystavenými předměty jsou také nálezy z takzvané genizy – prostoru, kam se ukládaly náboženské předměty s Božím jménem, aby nebyly zničeny.
Synagoga Karla Poláčka
Na schodišti a ženské galerii se návštěvník setká s další významnou postavou města. Karel Poláček se narodil v Rychnově nad Kněžnou roku 1892 v rodině židovského obchodníka. Později se proslavil jako spisovatel, novinář, humorista a filmový scénárista. Z atmosféry rodného města čerpají například knihy Okresní město a Bylo nás pět.
Poláčkův osud je neoddělitelný od válečných dějin. Před synagogou stojí památník 58 rychnovských občanů, kteří se stali oběťmi holocaustu. Odhalen byl 25. května 2001 a připomíná také datum Poláčkova úmrtí – 21. ledna 1945 v Gleiwitzu. Právě propojení osobní paměti, literatury a dějin židovské komunity dává návštěvě mimořádnou hloubku.
Nedělní program pro dospělé i děti
Setkávání, která jsou v roce 2026 plánována od 3. května každou první neděli v měsíci, staví na komentovaných prohlídkách, přednáškách a představování židovských tradic. Jednotlivé termíny se věnují například židovskému skautingu, symbolice náhrobků nebo tradičním svátkům a zvykům. Zářijový program má podle zveřejněných informací začít ve 14 hodin; podrobný harmonogram je vhodné ověřit před návštěvou.
Synagoga myslí také na rodiny. V samoobslužném programu Za ztracenou Tórou děti prostřednictvím příběhu a úkolů hledají ztracenou Tóru. Školám je určen program Synagoga promlouvá, který pracuje s příběhy židovských dětí z regionu a událostmi druhé světové války. Jiný vzdělávací program využívá postavy z knihy Bylo nás pět k přiblížení Poláčkova života a tvorby.
Co vědět před návštěvou
Synagoga se nachází v Rychnově nad Kněžnou; oficiální údaje muzea uvádějí adresu Fischerova 602, zatímco některé katalogy ji situují do Palackého ulice poblíž náměstí. Protože se návštěvní režim může měnit a běžné prohlídky bývají podle dohody, vyplatí se předem obrátit na Městské informační centrum. To zajišťuje také případné objednání programů.
Návštěvu lze rozšířit o židovský hřbitov, kde jsou pohřbeni také rodiče Karla Poláčka. Jde však o samostatné místo s vlastním režimem přístupnosti. Rychnovská synagoga tak může být nejen cílem nedělního kulturního programu, ale i začátkem širší procházky po městě, v němž se literární, židovská a regionální historie potkávají na několika pozoruhodných místech.