V zatopené štole nad Pasečnicí se voda setkává s chladným vzduchem a za vhodných zimních podmínek se nad jezírkem tvoří rampouchy. Salka přitom není přírodní krasová jeskyně, ale důlní dílo ve svahu vrchu Skalky. Její zajímavost spočívá právě v tom, že se tu v nenápadném koutě krajiny potkávají pozůstatky těžby, voda a sezónní zimní podoba.
Jeskyně vytvořená těžbou
Salka leží na zalesněném úbočí Skalek, které dosahují nadmořské výšky 620 metrů. Krajský přehled ji eviduje jako přírodní památku o rozloze jednoho hektaru. Přestože se jí říká jeskyně, její prostory vznikly při dobývání kyzových břidlic, nikoli působením vody v krasovém podloží.
Důlní minulost je patrná i na dnešní podobě místa. Dno sluje a přilehlé štoly jsou zatopené; voda sahá až do výšky pěti metrů. Právě jezírko dodává prostoru zvláštní atmosféru a v zimě vytváří podmínky pro vznik rampouchů v přední části sluje. Nejde ale o každoroční jistotu: záleží na počasí a dostatečně dlouhém mrazu.
Od břidlice ke kamenci
Kyzová břidlice se v Salkách dobývala v 17. století pro výrobu kamence. Vytěžená surovina se zpracovávala loužením v kamencové huti přibližně půl kilometru západně od štoly, v místě dnešní samoty Stará Huť. Podnik náležel královskému městu Domažlice, takže zdejší důlní dílo připomíná také hospodářské vazby regionu na město.
Časové údaje o těžbě a výrobě je dobré nezaměňovat. Zatímco těžba břidlice v Salkách je spojována se 17. stoletím, obecní historické údaje zmiňují výrobu kamence na Huti také v 18. století, a to ze suroviny dobývané v dole Salka. Jde tedy o navazující části jednoho příběhu: nejprve získání horniny, potom její zpracování.
Zimní podoba Salky
Rampouchy nad jezírkem patří k nejpůsobivějším obrazům, které může Salka nabídnout, ale návštěvu je lepší plánovat jako poznávání důlní památky, nikoli jako cestu za zaručenou zimní výzdobou. Podoba místa se mění podle aktuálních podmínek a i bez ledu stojí za pozornost kontrast mezi tmavým vstupem, vodní hladinou a lesním svahem.
Salka je zároveň připomínkou toho, že krajinné zajímavosti nemusejí být jen dílem přírody. Lidská činnost tu zanechala prostor, který dnes působí téměř jako jeskyně, a okolní les postupně začlenil důlní stopu do svahu Skalek. Při prohlídce je možné vnímat místo jako malý výřez z průmyslové historie Českého lesa.
Bezpečně pouze zvenčí
Zatopené důlní dílo není místem k průzkumu. Voda zasahuje do sluje i přilehlých štol a údaj o její výšce rozhodně neznamená, že je možné bezpečně vstoupit do vody nebo do podzemí. Salku proto pozorujte zvenčí a nevstupujte do zatopených prostor.
Pokud se sem vydáte v zimě, počítejte s tím, že rampouchy nemusejí být přítomné. Salka leží nad obcí Pasečnice v Plzeňském kraji; přesná adresa ani aktuální režim přístupu nejsou jednoznačně ověřené. Při návštěvě se proto držte bezpečného okolí lokality a respektujte její přírodní i historický charakter.