Winternitzova vila není dům, v němž by se jednotlivá podlaží dala snadno přehlédnout jako běžné, na sebe navazující patra. Její obytný prostor se rozvíjí v šesti výškových úrovních. Právě na tomto uspořádání je dobře vidět princip Raumplanu, s nímž je spojen architekt Adolf Loos. Komentovaná prohlídka, vypsaná na neděli 31. ledna 2027 od 13 hodin, nabízí možnost poznat tento přístup přímo v domě na pražském Smíchově.
Dům, který se skládá z různých úrovní
Raumplan nepracuje s představou, že každé podlaží musí tvořit jednu souvislou rovinu. Výškové členění naopak přizpůsobuje jednotlivým místnostem a jejich funkci. Návštěvník tak dům nevnímá jen jako sled pokojů za sebou, ale jako prostor propojený v různých výškách. V přízemí je obytná část řešena ve dvou úrovních a navazuje na terasu obrácenou do zahrady.
Winternitzova vila bývá v tomto ohledu srovnávána s Müllerovou vilou. U ní se členění výrazněji pojí se svažitým pozemkem, zatímco Winternitzův dům má šest úrovní. Nejde tedy jen o působivý architektonický nápad: návštěva může ukázat, jak může členění prostoru ovlivnit každodenní pohyb i vztahy mezi místnostmi.
Interiér kombinuje cihlu, bílou omítku a dřevo. Také vstup do domu je méně nápadný, než by člověk od významné vily čekal – původní vchod se nachází v bočním průčelí. Díky světlému barevnému ladění se domu někdy říká Béžová princezna. Vila je kulturní památkou.
Poslední Loosova stavba dokončená za jeho života
Vilu si nechal postavit právník Josef Winternitz pro svou rodinu. Návrh je spojován s Adolfem Loosem a Karlem Lhotou. Zadání stavby pochází z 5. září 1931 a povolení k užívání bylo vydáno o rok později, 9. září 1932. Loos na stavbu ještě na podzim roku 1932 dohlížel, většina povinností při realizaci však spočívala na Karlu Lhotovi.
Jde o poslední stavbu Adolfa Loose dokončenou za jeho života. Prohlídka tak přibližuje nejen konkrétní podobu domu, ale i pozdní etapu práce architekta, jehož přístup k prostoru je ve vile čitelný v měřítku celého rodinného bydlení. Návštěvníkům pomáhá spojit jednotlivé místnosti do promyšleného celku a všimnout si, jak se architektonický koncept promítá do běžného užívání domu.
Pohnutá historie rodiny a návrat domu
Historie vily se nedá oddělit od osudu jejích původních obyvatel. V roce 1941 byla rodina Winternitzových kvůli rasové perzekuci donucena převést dům na vystěhovalecký fond. Potomci získali vilu zpět až v roce 1997. Následovaly opravy v letech 1999 až 2002 a po další přípravě se dům v roce 2017 otevřel veřejnosti.
Součástí návštěvy je stálá výstavní expozice věnovaná historii rodiny a domu. Vila tak nepředstavuje pouze ukázku architektury, ale také místo, kde se lze seznámit s tím, co se s rodinným sídlem dělo v průběhu 20. století. Dnešní přístupnost domu je výsledkem jeho obnovy i návratu potomků k místu spojenému s jejich rodinnou historií.
Prohlídka a návštěva
Prohlídka 31. ledna 2027 je uvedena v češtině, začíná ve 13 hodin a trvá přibližně hodinu a půl. Záznam uvádí vstupné 360 korun za osobu; termín, cenu i dostupnost míst je vhodné před návštěvou ověřit v aktuálním programu vily. Pravidelné české komentované prohlídky se podle informací provozovatele konají v neděli také v dalších časech.
Winternitzova vila stojí na adrese Na Cihlářce 10 v Praze 5. Cesta od stanice metra Anděl podle provozovatele pokračuje trolejbusem číslo 52 a výstupem na zastávce Malvazinky. V domě se kromě prohlídek konají také koncerty, divadelní představení, přednášky a výstavy, takže historická památka zůstává součástí současného kulturního života.