Na Stachelbergu se neprochází jen kolem bunkrů: venkovní šifrovací hra vás vtáhne do roku 1935, kdy se v pohraničí začalo budovat československé opevnění a nad Evropou se stahovala válečná mračna. Hráči postupují krajinou podle úkolů a šifer, které propojují příběh s místy v okolí dělostřelecké tvrze.
Příběh, který se odehrává v terénu
Herní trasa měří přibližně dva kilometry a vede po polních a lesních cestách. Začít lze na parkovišti nebo u rozhledny Eliška. Cesta místy stoupá a klesá, takže nejde o nenáročnou procházku po rovině ani o bezbariérovou trasu. Jednotlivé úkoly posouvají hráče v ději i v prostoru: místo aby jen četli o opevnění, sami hledají další stopy a skládají souvislosti.
Na hru si vyhraďte zhruba dvě až tři hodiny. Podle provozovatele je vhodná pro skupiny od dvou do šesti lidí, případně i pro větší partu, a doporučený věk je od 12 let. Rodinný výlet tak může dostat podobu společného pátrání, při němž se o řešení úkolů dělí děti i dospělí. Herní balíček obsahuje deset obálek se šiframi a úkoly, mapu, herní klíč, tužku a aktivační kód do herního systému.
Nedokončený kolos před Mnichovem
Stachelberg patří k nejrozsáhlejším československým pevnostním stavbám, které zůstaly nedokončené. Jeho výstavba začala v říjnu 1937 a plán počítal s dvanácti objekty. Události roku 1938 a Mnichovská dohoda práce zastavily dřív, než se podařilo dokončit celý obranný systém. Z nadzemních objektů byl vybetonován jediný, pěchotní srub T-S 73.
Také podzemní část měla mít mnohem větší rozsah, než jaký dnes návštěvník vidí. Projekt počítal s přibližně 3,5 kilometru chodeb a sálů, místy až šedesát metrů pod zemí. V současnosti je přístupný labyrint rozestavěných chodeb a prostorů. V srubu T-S 73 je historická expozice s dokumenty, modely a ukázkami výzbroje. Právě kontrast mezi velkolepým plánem a tím, co se podařilo skutečně vybudovat, dává návštěvě Stachelbergu zvláštní sílu.
Hra a návštěva pevnosti jsou dvě různé věci
Venkovní hra vede méně známou částí areálu, není však vstupenkou do muzejní expozice ani do podzemí. Pokud chcete vidět také pevnost zevnitř, počítejte s návštěvou zvlášť. Herní balíček lze podle aktuálních informací provozovatele zakoupit na pokladně muzea nebo objednat online; hrát je možné i v době, kdy je muzeum zavřené. Dostupnost i podmínky se mohou měnit, proto je dobré je před cestou ověřit.
Do areálu se dá přijet autem. Parkoviště je přibližně půl kilometru od hlavního objektu muzea. Veřejnou dopravou lze využít autobusovou zastávku Babí, pevnost. Na kole jsou k dispozici stojany u rozhledny a za bunkrem. Samotná hra tedy umožňuje naplánovat výlet i bez návštěvy expozice, ale obě části se dobře doplňují: nejdřív poznávání podzemí a historie, potom hledání stop v krajině, nebo naopak.
Výhled z Elišky na závěr
Součástí areálu je také rozhledna Eliška vysoká 24,5 metru. Z jejího vrcholu se otevírají výhledy na Libavské sedlo, Orlické hory i krkonošské podhůří. Je přirozeným bodem, odkud se dá před hrou zorientovat v krajině nebo po jejím skončení uzavřít výlet pohledem na terén, kterým vedla cesta.
Stachelberg tak nabízí víc než jednu podobu návštěvy. Můžete se soustředit na pevnostní historii, projít si šifrovací trasu, vystoupat na rozhlednu, nebo jednotlivé části spojit do delšího výletu. Největší přínos hry je v tom, že promění okolí tvrze v prostor, který člověk aktivně zkoumá, a nedokončenou stavbu zasadí do příběhu doby, kdy se o podobu československé hranice teprve rozhodovalo.