Rozhledna Slovanka patří k místům, kde se výlet za výhledem přirozeně promění také v cestu do historie. Na vrchu ve výšce 820 metrů nad mořem stojí už od roku 1887 a podle města Lučany nad Nisou jde o nejstarší železnou rozhlednu v Čechách. Její litinová konstrukce vznikla v době, kdy se horská turistika teprve rozvíjela, a dodnes připomíná nadšení, s nímž lidé začali objevovat zdejší krajinu.
Věž složená za sedmnáct dní
O stavbu se společně postaraly jablonecká, janovská a hornokamenická sekce Německého horského spolku. Majitel vrchu Seibt poskytl pozemek bezplatně a spolek pořídil litinovou věž od vídeňské firmy Waagner. Jednotlivé díly dopravili na místo a sestavili během pouhých sedmnácti dnů. Kamennou podezdívku přitom vybudoval jediný zedník.
Slavnostní otevření se konalo 14. srpna 1887. Na vrchol tehdy dorazilo přibližně pět tisíc návštěvníků, což byla na horskou vyhlídku mimořádná účast. Dobrovolné vstupné mělo i praktický účel: část výtěžku putovala do fondu, z něhož se měla v budoucnu hradit údržba věže. Původní litinová konstrukce měřila jedenáct metrů, město dnes uvádí celkovou výšku rozhledny čtrnáct metrů.
Výhled přes hřebeny i do dálky
Slovanka stojí na místě, které nabízí široké rozhledy do okolní krajiny. Za příznivého počasí se otevírají pohledy na Jizerské hory, Ještědský hřeben, Krkonoše i Český ráj. Směrem k Jablonci nad Nisou a Liberci se krajina skládá z údolí a vzdálených sídel; konkrétní rozhled ale vždy závisí na počasí a viditelnosti.
Samotná věž není jediným důvodem, proč se sem vydat. Slovanka leží v horském prostředí a dá se začlenit do delší pěší trasy po okolních značených cestách. Výlet tak může spojit vyhlídku s putováním mezi obcemi a dalšími místy na hřebeni.
Památka, která unikla demolici
Po roce 1945 se o pravidelnou údržbu věže pečovalo stále méně. Koncem osmdesátých let byl vstup povolen jen na vlastní nebezpečí a v roce 1994 se objevila žádost o demolici. Stavební úřad ji však nevydal. Rozhledna se následně dočkala zápisu mezi kulturní památky, k němuž došlo 7. července 1999.
Po opravě věže i kamenné podstavy byla Slovanka 5. července 2000 znovu zpřístupněna veřejnosti. Náklady podle města nepřesáhly 550 tisíc korun. Její příběh tak nekončí u technické zajímavosti: připomíná také, že zachování drobné památky může záviset na tom, zda se najdou lidé ochotní o její budoucnost usilovat.
Jak se na Slovanku vydat
K rozhledně vedou značené pěší trasy z několika směrů. Z Hrabětic se jde po zelené, z Josefova Dolu po červené a z Dolního Maxova po modré značce. Z Janova nad Nisou lze využít zelenou nebo červenou trasu; přístup je možný také od rozhledny Bramberk.
Podle města je rozhledna celoročně otevřená a vstup je zdarma. Protože se podmínky mohou měnit, před cestou se vyplatí ověřit případná dočasná omezení. Na Slovanku se dá vyrazit za výhledem, ale také za příběhem stavby, která v Jizerských horách stojí už více než sto třicet let.