Mezi nejstaršími obyvateli litoměřické Galerie loutek je čert, který má za sebou více než sto let. Přesto není jen vzácným předmětem za sklem. Loutky z galerie se stále objevují při představeních Sváťova dividla, a tak se tu historie potkává s živým divadlem. Některé postavy si navíc návštěvníci mohou prohlédnout zblízka a vyzkoušet si, jak se s nimi hraje.
Věž, která změnila svou roli
Galerie marionet, jak se místo také nazývá, sídlí v někdejší jezuitské hvězdárně. Ta vznikla v gotické věži, která bývala součástí městského opevnění. Roku 1705 v hranolové věžici zřídili vyhlídkový pavilon zvaný Lusthaus; později se pro něj vžil název Jezuitská hvězdárna. Dnes se v jejích patrech místo pozorování oblohy otevírá pohádkový svět.
Právě kontrast mezi starou věží a pestrými dřevěnými postavami dává návštěvě zvláštní atmosféru. Prohlídka není jen cestou mezi exponáty, ale také setkáním s místem, které v průběhu staletí dostávalo různé úkoly. V úzkém historickém prostoru tak loutky působí jako přirozené pokračování jeho příběhu.
Postavy z pohádek i z dílny
Expozice představuje více než dvě stě dřevěných marionet; podle různých přehledů se jejich počet pohybuje přibližně mezi dvěma a třemi stovkami. Vedle loutek zahrnuje také pohádkové dekorace. Návštěvníci tu mohou potkat rytíře, čerty, dvorní dámy, Krakonoše, skřítky nebo kouzelníky. Každá postava má vlastní výraz a řezbářské detaily, díky nimž je snadné představit si ji na jevišti.
Většina loutek pochází od loutkáře Františka Pešána, který na nich spolupracoval s řezbářem Jiřím Havelkou. Mezi další autory patří Jan Kaiser a Karel Husák. Galerie tak ukazuje nejen hotové pohádkové postavy, ale i řemeslnou tradici, která spojuje výtvarnou práci s divadelním využitím. Některé exponáty se v zimě vydávají na výstavy mimo Litoměřice.
Na loutky se tu jen nedívá
V horním patře dostávají návštěvníci příležitost vstoupit do role loutkoherce. Vybrané loutky si mohou prohlédnout zblízka, pohladit je a zahrát si s nimi. Rozdíl mezi pouhým pozorováním a vedením marionety je přitom podstatný: loutka ožívá až ve chvíli, kdy jí někdo dá pohyb. Galerie je proto zajímavá i pro děti, které si pohádkové postavy mohou spojit s vlastní hrou, ne pouze s vitrínou.
Pro zájemce o tvoření provozovatel nabízí také možnost vyrobit nebo nabarvit vlastní dřevěnou loutku. Školní skupiny si mohou po domluvě spojit návštěvu s představením, dílnou nebo hledáním pokladu v nedalekém Parku Václava Havla. Z krátké zastávky v centru se tak může stát program, při němž děti poznají, jak se loutkové divadlo připravuje i hraje.
Tradice, která pokračuje
Galerie je veřejnosti přístupná od roku 2012. Její propojení s představeními Sváťova dividla připomíná, že loutkářství není jen součástí minulosti. České a slovenské loutkářství bylo v roce 2016 zapsáno na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO; litoměřická galerie nabízí konkrétní pohled na tradici, která se udržuje díky řemeslu i živému hraní.
Galerii najdete na adrese Krajská 292/5. Běžný provoz je sezonní, zpravidla od dubna do září, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální otevírací dobu a podmínky návštěvy u provozovatele.