Dudy, motocykly, textil, loutky a maltézští rytíři. Na první pohled nesourodá pětice témat tvoří v Muzeu středního Pootaví překvapivě přesný obraz Strakonic. Instituce založená roku 1894 sídlí přímo v areálu strakonického hradu, kde se regionální dějiny neodehrávají jen ve vitrínách, ale také v chodbách, kapitulní síni, ambitu a na hradních nádvořích.
Hrad vyrostl na soutoku Otavy a Volyňky na přelomu 12. a 13. století, respektive podle muzejních materiálů v první čtvrtině 13. století. Založil jej rod Bavorů ze Strakonic. Část areálu byla už roku 1243 darována řádu svatého Jana Křtitele Jeruzalémského, jehož členové jsou později známí jako maltézští rytíři. Právě toto propojení světského sídla s johanitskou komendou dává návštěvě mimořádnou atmosféru.
Pět témat, která utvářela Strakonice
Největší pozornost přitahuje expozice dud a dudáctví. Muzeum v ní vystavuje více než stovku hudebních nástrojů a svou kolekci označuje za největší dudáckou sbírku ve střední Evropě. Nejde přitom jen o přehlídku různých typů dud. Expozice ukazuje také další dechové nástroje, které se při hře uplatňují, a sleduje, jak se dudácké tradice vyvíjely v Čechách i v zahraničí.
Zvukové nahrávky, videa, obrazové materiály a interaktivní prvky pomáhají přiblížit tradici i návštěvníkům, kteří se v hudební historii nevyznají. Strakonické dudáctví tu není představeno jako folklorní kulisa, ale jako živá součást identity města.
Další část připomíná zdejší textilní výrobu. Od cechovních tradic se návštěvník dostane k výrobě fezů, baretů a čepic, k bytovému a oděvnímu textilu, umělým kožešinám, plyši nebo krimplenu. Mezi nejstarší exponáty patří části lidového kroje a ručně tkané textilie. Pozornost si zaslouží punčochářský stav z roku 1775, žakárový stav a cechovní korouhve. Dobovou průmyslovou výrobu doplňují také exportní krabice, nálepky a štočky.
ČZ na dvou kolech a české loutky
Strakonický průmysl zastupuje samostatná expozice ČZ. Sleduje vývoj závodu od jeho založení v roce 1919 a představuje jeho zbrojní, motocyklovou i strojírenskou minulost. Nechybějí prvorepublikové a poválečné motocykly, soutěžní, terénní ani silniční stroje, trofeje místních jezdců a dobové motoristické oblečení. Zajímavým zpestřením je statický trenažér, na němž si lze vyzkoušet, jaké to je usednout do role silničního závodníka. Výroba řetězů, která podle muzea pokračuje od roku 1929, připomíná další významnou kapitolu podniku.
Loutkářská expozice pak zasazuje české loutky do širšího příběhu národního obrození, spolkového života a rozvoje českého divadla na konci 19. a na začátku 20. století. Není tedy pouze přehlídkou figurek, ale ukazuje, jak loutkové divadlo souviselo s kulturním a společenským životem tehdejších měst i obcí.
Od špitálního bratrstva k sanitnímu vlaku
Maltézská expozice patří k nejpůsobivějším částem muzea, protože přímo navazuje na dějiny místa. Vypráví o vývoji řádu od jeho počátků ve Svaté zemi přes působení v českých zemích až po dnešní charitativní činnost. Návštěvník se dozví také více o vzniku strakonické komendy a každodennosti středověkého hradu.
Historický příběh zpřítomňují husitské zbraně, modely lodí, rekonstrukce rytířského odění a replika vagónu sanitního vlaku. Ta připomíná zdravotnickou službu řádu na bojištích první světové války. Novějším výrazným prvkem je detailní model pražského velkopřevorství na Velkopřevorském náměstí. V oválné skleněné vitríně lze nasvítit jednotlivé části areálu a lépe pochopit jeho uspořádání.
Ambit, malby a výhled z Rumpálu
Prohlídka by neměla skončit u tematických sálů. K nejstarším částem hradu patří kapitulní síň a ambit, který vznikl ve 13. století v návaznosti na johanitskou komendu. Sloužil k rozjímání členů řádu a dodnes v něm lze sledovat několik vrstev nástěnných maleb. Nejstarší pocházejí z první poloviny 14. století, nejmladší pozdně gotická fáze se datuje přibližně kolem roku 1480. Rekonstrukce v letech 2018 až 2022 pomohla zachránit poškozené malby i další kamenné prvky.
Dominantou areálu je gotická věž Rumpál, vybudovaná po roce 1260 za Bavora II. Měří 35 metrů a na vyhlídkovou plošinu vede 99 schodů. Název připomíná zařízení, kterým se spouštěli odsouzenci do spodní části věže, někdejší hladomorny. Dnes je však Rumpál především místem, odkud se Strakonice a okolí ukážou z jiné perspektivy.
Na návštěvu je vhodné vyhradit si několik hodin. Vstupné se vztahuje na oba prohlídkové okruhy a zahrnuje tematické expozice i hradní část; aktuální ceny a otevírací dobu je dobré před cestou ověřit na oficiálních stránkách muzea. Část areálu vede historickými schodišti a druhý okruh není kvůli nepravidelným kamenným schodům vhodný pro osoby s omezenou pohyblivostí. Nádvoří hradu jsou podle městských informací celoročně volně přístupná.