Třeboň je městem, kde se historie dá číst téměř bez mapy. Stačí projít Masarykovo náměstí, zamířit k zámku, projít některou z bran a pokračovat k rybníku Svět. Na poměrně krátké trase se tu potkávají gotické základy, rožmberská renesance, barokní doplňky i pozdější schwarzenberské úpravy.
Ještě ve 12. století přitom šlo o malou osadu nebo dvorec u jedné ze stezek v tehdejším pohraničním hvozdu. Krajina byla podmáčená a na první pohled nepříliš pohostinná. Právě poloha v blízkosti cest a možnost postupně ovládnout okolní půdu však položily základ budoucímu významu Třeboně. V písemných pramenech se kolem roku 1341 označuje jako město. Objevují se také podoby Witigenowe a Wittingau; výklad názvu jako „Vítkův luh“ je ale třeba brát s rezervou.
Rožmberkové položili základ městského rozmachu
Zásadní obrat nastal roku 1366, kdy Třeboň získali Rožmberkové. Z osady a menšího města začali budovat správní a hospodářské centrum rozšiřujícího se panství. Roku 1367 zde založili augustiniánský klášter a o devět let později město získalo privilegium označované jako právo měst královských. Výsada na dovoz soli z roku 1378 zase posílila obchodní význam Třeboně.
Růst města doprovázelo opevňování. Už kolem roku 1300 lze předpokládat hradby s vodním příkopem, na konci 14. století pak ochranu doplnilo zděné opevnění. Pomáhal také hrádek a bažinatý terén v okolí. Třeboň proto patřila k velmi dobře chráněným městům a dokázala odolat i několika husitským útokům.
Renesanční centrum kolem náměstí a zámku
Největší rozkvět přišel v 16. a na počátku 17. století za Viléma z Rožmberka a Petra Voka. Třeboň tehdy nebyla jen sídlem správy, ale také místem, kde se soustředil dvůr, obchod a kulturní život. Po požáru roku 1562 nechal Vilém původní hrad přestavět na renesanční zámek. Práce podle projektu Antonína Ericera probíhaly v letech 1565 až 1575 a uzavřely vnitřní zámecké nádvoří.
Petr Vok si roku 1602 zvolil Třeboň za své sídelní město a přestěhoval sem svůj dvůr. Zámek rozšířilo vnější nádvoří a vznikly reprezentativní společenské prostory. Ve stejném období vznikla v Březanově ulici také budova pro obrazárnu, knihovnu a archiv. Dnes je známá jako Zámecká lékárna. Petr Vok zemřel na třeboňském zámku 5. listopadu 1611.
Nejlépe se městská renesance ukazuje na Masarykově náměstí. Po jeho obvodu stojí třináct domů na každé straně a jejich štíty vytvářejí působivý celek. Dům U Bílého koníčka patří k prvním třeboňským dokladům renesančního slohu a doložen je už roku 1544. Stará radnice pochází z roku 1566, její věž byla přistavěna roku 1638. Uprostřed náměstí stojí desetiboká kamenná kašna z roku 1569 a barokní Mariánský sloup z roku 1780.
Čtyři brány a město sevřené vodou
Historické jádro, vyhlášené městskou památkovou rezervací v roce 1976, si uchovalo čtyři brány: Hradeckou, Budějovickou, Novohradskou a Svinenskou. Hradecká a Svinenská souvisejí se zdokonalováním opevnění v 16. století, Budějovická vznikla na počátku 17. století. Novohradská brána je cenná mimo jiné díky dochovanému gotickému lomenému oblouku.
Voda ale Třeboň neobklopovala jen jako obranný prvek. Stala se základem jejího bohatství. Rybniční soustava, spojená především se Štěpánkem Netolickým a Jakubem Krčínem z Jelčan, proměnila zdejší krajinu v promyšlený hospodářský systém. Zlatá stoka, jejíž koncepce vznikla roku 1506 a dokončena byla roku 1518, měří téměř 45 kilometrů a při své délce překonává převýšení jen asi 31 metrů.
Také rybník Svět je součástí historického příběhu města, nejen oblíbeným místem k procházce. Jeho vznik souvisí s Krčínovými vodohospodářskými zásahy a s obranným systémem Třeboně. O něco dál leží rybník Rožmberk, vybudovaný v letech 1585 až 1589. Jeho hráz měří přibližně 2,5 kilometru a patří k mimořádným technickým dílům své doby. Třeboňská rybniční síť je od roku 2001 na předběžném seznamu UNESCO, nejde však o zápis na hlavním seznamu světového dědictví.
Po Rožmbercích přišli Schwarzenbergové
Po vymření Rožmberků připadlo panství Švamberkům, ale po stavovském povstání bylo roku 1622 zkonfiskováno. Od roku 1660 drželi Třeboň Schwarzenbergové. Jejich stopou je například proměna zámecké zahrady: renesanční zahradu založenou Petrem Vokem roku 1602 postupně nahradil krajinářský park. U rybníka Svět pak vznikla neogotická Schwarzenberská hrobka.
Nejlepší způsob, jak Třeboň poznat, je spojit prohlídku centra se zámkem, parkem a cestou po hrázi Světa. Kdo má více času, může pokračovat ke Zlaté stoce nebo do širší rybniční krajiny. Právě toto propojení architektury, opevnění a vody vysvětluje, proč Třeboň nepůsobí jako kulisa z jediné historické epochy, ale jako živý celek, který se proměňoval po staletí.