Minulost Trhových Svinů se na této stezce neukazuje jako uhlazený příběh o dávných ctnostech. Na sedmnácti zastaveních se potkávají víra a dobré skutky s konflikty, proviněními i tragickými událostmi. Názvy jako „Krkavčí matky“, „Když já ho jen strčil“ nebo „Dobrovolný odchod ze světa“ naznačují, že vyprávění může být místy drsné — a že život předků nebyl o nic méně složitý než ten dnešní.
Naučná stezka Trhové Sviny zbožné i hříšné propojuje město s okolní krajinou a osadami Pěčín, Hrádek a Rejta. Nejde jen o putování od panelu k panelu: příběhy se vážou ke konkrétním místům, cestám a památkám, kolem kterých se dá při procházce zastavit a dívat se na zdejší kraj trochu pozorněji.
Příběhy poskládané ze starých zpráv
Koncept stezky připravila tehdejší starostka Trhových Svinů Věra Korčaková, texty napsal historik a spisovatel Jan Štifter. Při jejich tvorbě vycházel ze starých pramenů a dobového tisku. Právě zprávy o mimořádných událostech dokázaly odhalit nečekaně osobní stránku regionální historie: spory, neštěstí i skutky, které by jinak snadno zapadly.
Kontrast obsažený už v názvu není samoúčelný. Vedle příběhů o zločinech a lidských selháních stezka připomíná také zbožnost a ochotu pomáhat. Návštěvník tak nedostává jediný obraz minulosti, ale spíš její různorodou mozaiku. Zastavení jsou příležitostí představit si, co se mohlo odehrávat v místech, která dnes mohou působit docela všedně.
Tři délky, tři podoby výletu
Vybrat si lze ze tří okruhů o přibližné délce 14, 7 a 4 kilometry. Nejdelší varianta nabídne rozsáhlejší putování mezi Trhovými Sviny a okolními osadami, kratší okruhy umožňují vyrazit jen na část trasy. Podle turistického popisu se kratší varianty oddělují u zastavení č. 6 Prelát a č. 3 Poldr. Trasy jsou značené červeně, modře a zeleně; před cestou je rozumné ověřit aktuální stav značení i průchodnost cest.
Začátek stezky je situován k autobusovému nádraží a kamennému mostu u Svinenského potoka. Terén tvoří silnice, zpevněné úseky i polní a lesní cesty, takže se hodí počítat se střední fyzickou náročností a zhruba půldenním výletem podle zvolené varianty. Značení mezi prvním a druhým zastavením je třeba sledovat pečlivě. Některé lesní pasáže, zejména mezi panely č. 11 a 12, nejsou vhodné pro kola ani dětské kočárky.
Krajina, která nese další vrstvy
Stezka připomíná také drobné sakrální památky, které v jihočeské krajině často stojí nenápadně u cest nebo na rozcestích. Dochovala se tu kamenná boží muka, křížky i kapličky; jejich přítomnost dává vyprávění o víře konkrétní podobu. Mezi místy spojovanými s trasou se objevují pohanské božiště, kostelík, kaple na Rejtech nebo rodný dům Emila Háchy. Některé cíle leží stranou panelu, takže je k nim potřeba dojít.
Historii okolí dokládají i někdejší mlýny. Podle listiny Oldřicha z Rožmberka z roku 1437 jich na Svinenském potoce stálo pět. Cesta po hrázích rybníků a kolem osad tak není pouze kulisou k vyprávění o jednotlivých lidech: připomíná také, jak byla zdejší krajina využívána a obývána.
Výlet podle chuti a kondice
Krátký okruh může posloužit jako nenáročnější seznámení s tématem, zatímco delší trasa nabídne víc času na krajinu i jednotlivá zastavení. U Rejty se poblíž trasy nachází restaurace Na Tahu, její aktuální provozní dobu je ale vhodné ověřit předem. Ať už zvolíte kteroukoli variantu, stezka ukazuje Trhové Sviny v neobvyklém světle: skrze příběhy, které vedle zbožnosti nezamlčují ani lidskou slabost.