Dvanáct kol hořického závodu znamená 312 průjezdů zatáčkami. Přesto se tradiční podnik jmenuje 300 zatáček Gustava Havla. Tenhle rozdíl mezi přesným počtem a zaokrouhleným názvem dobře vystihuje, jak se v Hořicích technické detaily prolínají s dlouhým příběhem motocyklového závodění. Jeho připomínkou je Muzeum Czech Road Racing, které najdete v barokním zámečku nedaleko centra.
Od závodní trati do zámečku
Expozice se rozkládá ve dvou patrech a podle městského turistického portálu představuje více než třicet závodních motocyklů. Přibližně polovina z nich jsou speciály, které se objevily v závodech mistrovství světa. Vedle samotných strojů tu návštěvníci najdou trofeje, dobové fotografie, Síň legend i historickou dílnu.
Právě dílna pomáhá vnímat závodní motocykl nejen jako exponát, ale také jako výsledek práce, úprav a péče. Stroje se liší konstrukcí i účelem a jejich vývoj patří k tomu, co dává muzeu technický rozměr. Fotografie a trofeje zase zasazují motocykly do příběhů jezdců a závodů, které se odehrávaly na silnici.
Muzeum sídlí na adrese Riegrova 1 v zámečku, jehož dnešní podoba vznikla při přestavbě v polovině 18. století. Na nádvoří zůstaly také pozůstatky původní gotické tvrze. Závodní technika se tu tak setkává s mnohem starší historií místa; v zámečku se vedle stálé expozice příležitostně konají také kulturní akce a výstavy.
Hořice závodily už před slavnou třístovkou
Nejstarší doložené motocyklové závody v Hořicích sahají podle historického přehledu místního Automoto klubu do roku 1926. To je však třeba odlišovat od počátku závodu 300 zatáček Gustava Havla, který se v Hořicích pořádá od roku 1936. Poválečný ročník se jel 25. června 1961.
Závod získal jméno Gustava Havla v roce 1968. Havel patřil k výrazným jezdcům své doby a v Hořicích zvítězil v letech 1962, 1963, 1965 a 1966. Zemřel v roce 1967 při cestě do zaměstnání. Jeho jméno tak dnes připomíná nejen závodní výsledky, ale i člověka, jehož příběh se stal součástí identity podniku.
Mezi další osobnosti spojené s hořickou závodní historií patří Bohumil Staša, Antonín Vitvar, František Mrázek a Zbyněk Havrda. V roce 1968 se závodu poprvé zúčastnili zahraniční jezdci; prvním zahraničním vítězem byl Ingo Köppe. Tyto milníky ukazují, jak se místní závod postupně otevíral širšímu jezdeckému prostředí.
Co prozradí samotný stroj
Motocyklové závody na běžných silnicích kladou důraz na souhru jezdce a stroje. V muzeu si lze techniku prohlédnout zblízka a všímat si, že závodní speciál není jen silnější verzí běžného motocyklu. Je součástí sportovní historie, kterou dokládají také fotografie, trofeje a připomínky jednotlivých jezdců. Expozice tak nabízí cestu od konkrétního stroje k závodu a od závodu k lidem, kteří v něm zanechali stopu.
Hořice jsou přitažlivé právě spojením muzea s živou závodní tradicí. Návštěva zámečku může být srozumitelným úvodem do historie podniku, který se ve městě koná už od roku 1936, i pro ty, kdo motorsport běžně nesledují. Pro děti je podle městského portálu připravena hra s pokladem, která je provází expozicí.
Prakticky před návštěvou
Muzeum je sezonní; obvykle bývá otevřeno od května do poloviny září, konkrétní provoz se ale může měnit. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální otevírací dobu přímo u muzea. Pro osobní auta městský portál doporučuje parkování na náměstí Jiřího z Poděbrad nebo u prodejny Lidl, motocykly mohou parkovat na nádvoří zámečku. Autobusy mají využít autobusové nádraží.