Barokní kaple Nejsvětější Trojice v Mikulášovicích zaujme neobvyklým tvarem: místo obdélníku má půdorys trojúhelníku a jeho rohy jsou konkávně vykrojené. Trojice se přitom opakuje v celém návrhu – stavba má tři strany, tři vstupy a je zasvěcena Nejsvětější Trojici. V horní části města, na místě s historickým názvem U Pěti lip, působí jako drobná, ale nepřehlédnutelná připomínka barokní představivosti.
Trojúhelník v kameni
Kaple je postavena z opracovaných pískovcových kvádrů. Uprostřed každé ze tří stěn se nachází portál a nad vstupem půlkruhové okno, oddělené rovným překladem. Nejde tedy o stavbu bez oken, jak by se při pohledu na její uzavřený výraz mohlo zdát. Její architektura pracuje s jasnou geometrií a opakováním, které propojuje půdorys, členění fasád i zasvěcení.
Původně kapli završovala břidlicová střecha zvonovitého tvaru a kamenná trojboká lucerna s dvojitým křížem. Lucerna měla ozdobnou funkci, nikoli zvonovou. Dnes střechu podle městského popisu pokrývá měděný plech. Neobvyklý tvar stavby je nejlépe čitelný zvenčí, kde lze vnímat její tři strany jako jeden promyšlený celek.
Kdo kapli postavil?
Také příběh vzniku má více verzí. Městský popis uvádí rok 1741 a stavitele Hanse Jacoba Wähnera, zároveň však připomíná smlouvu se Zachariášem Hofmannem z roku 1736 a dokončení stavby patrně v roce 1742. Přesné autorství a dataci proto nelze podat jako zcela jisté.
S kaplí se spojuje i domněnka, že její stavba měla být pro Wähnera zkouškou před budováním kostela svatého Mikuláše. Jde však právě o možnost, nikoli o potvrzenou skutečnost. Nejasnosti dodávají památce další vrstvu: vedle architektonické zvláštnosti nabízí i otázku, jak se její vznik skutečně odehrál.
Od oltářů k pustému interiéru
Ve výklencích bývaly tři oltáře s obrazy s církevní tematikou. Interiér ani obrazy se podle města nedochovaly a vnitřek kaple je zpustlý. Její dnešní působivost tak spočívá především ve vnější podobě a v poloze nad městem, nikoli v zachovaném vybavení.
Krajina kolem stavby se v průběhu času proměnila. Místo bývalo zalesněné a kaple podle města více vynikla až po pozdějším vykácení lesa. Zmínku o ní najdeme už v popisu Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1833. Název U Pěti lip připomíná starší místní pojmenování, i když dnešní podoba okolí už nemusí odpovídat někdejšímu lesnatému rázu.
Pěšky z náměstí
Kaple může být cílem procházky Mikulášovicemi. V červenci 2026 město vyznačilo pěší trasu z náměstí, která vede přes horní část města ke kapli. Měří 3,8 kilometru a podle města vede převážně po klidnějších komunikacích; orientaci doplňují směrovky a mapa dostupná prostřednictvím QR kódu.
Jde o památku v krajině, nikoli o místo s doloženou pravidelnou otevírací dobou. Pokud chcete nahlédnout dovnitř nebo se zajímáte o případné bohoslužby, je vhodné před cestou ověřit aktuální možnosti u města či místní farnosti. I při prohlídce zvenčí ale kaple nabízí dost důvodů k zastavení: její neobvyklý půdorys, trojice vstupů i nejistý příběh vzniku ji odlišují od běžných venkovských kaplí.