Skalní ostroh, svažitý terén a staré opevnění nedávají zahradníkům mnoho prostoru k rozletu. V areálu zámku Vranov nad Dyjí se s těmito omezeními vypořádali po svém: okrasná zahrada pod renesančním mostem je rozdělená do tří teras, které stoupají po svahu. Místo, jež by se jinde mohlo zdát příliš stísněné, tak nabízí několik různých pohledů na výsadbu i okolní krajinu.
Zahrada, která využívá každou úroveň
Každá ze tří teras leží v jiné výšce a společně vytvářejí přehlednou zahradní kompozici. Květinové záhony jsou uspořádané tak, aby vynikly při pohledu shora. Květy se během sezony postupně střídají, takže podoba zahrady se v průběhu roku proměňuje. Návštěva tak není jen krátkou zastávkou u jednoho záhonu: terasy zvou k tomu, aby si člověk všímal, jak se mění výhled i vztah jednotlivých částí k okolnímu svahu.
Podobu místa určuje také jeho historie. Zahrada se nachází v prostoru, který formovalo středověké opevnění, a její tvar není výsledkem snahy vytvořit velký, otevřený park. Je spíš příkladem toho, jak lze pracovat s omezeným prostorem a převést jeho nevýhody v členitou, zajímavou trasu.
Most přes dva zámecké příkopy
Výraznou součástí zážitku je renesanční most, který spojuje oba zámecké příkopy. Při průchodu areálem se po něm jde před vstupem do části zahrady; nejde tedy jen o dekorativní kulisu pro výhled. Most připomíná, že návštěvník vstupuje do prostoru, jehož podobu po staletí určovaly obranné prvky. Zahrada a opevnění tu nejsou oddělené světy, ale části jednoho proměňovaného zámeckého areálu.
Před mostem roste starý dřezovec. Pod ním zůstaly dva staré ořešáky, k nimž přibyly další dřeviny: jinan dvoulaločný a Althannova renklóda. Právě ovocný strom dává místu další historickou rovinu. Odrůda se pojí s rodem Althannů a byla vyšlechtěna přibližně před 150 lety na jejich panství v Králíkách. Zahrada tak připomíná nejen dějiny zámku, ale i vztah šlechtických rodů k pěstování rostlin.
Okrasná zahrada není totéž co historické záhony
Při vyprávění o zahradách ve Vranově je dobré rozlišovat mezi přístupnou terasovitou částí a jižním svahem. Užitkové záhony s révou a ovocnými stromy se dříve nacházely právě na jižním svahu, který není veřejnosti přístupný. Dnes tam slouží květinová zásobní zahrada. Také první hradní příkop měl v minulosti praktické využití jako zeleninová a ovocná zahrada. Nejde tedy o jednu zachovanou zahradu v neměnné podobě, ale o různé prostory s odlišným účelem a historií.
Součást návštěvy zámku
Terasovitá zahrada byla veřejnosti zpřístupněna od 1. května 2025. Je součástí zámeckého areálu, kde lze vedle ní navštívit také nádvoří, vyhlídku na meandr Dyje, slavnostní schodiště nebo kapli Nejsvětější Trojice. Zahrada proto dobře doplňuje prohlídku zámku, ale může být zajímavá i sama o sobě pro ty, kdo rádi pozorují, jak se historická architektura propojuje s krajinou.
Podmínky vstupu a otevírací doba se řídí aktuálním návštěvnickým režimem zámku, proto je vhodné si je před cestou ověřit. Správa upozorňuje, že nádvoří nebo zahrada mohou být někdy dočasně uzavřené či upravené. U venkovních prostor se uvádí převážně písčitý, dlážděný nebo betonový povrch; tento údaj ale sám o sobě nepotvrzuje bezbariérový přístup do všech částí terasovité zahrady.