V poválečné uzbecké vesnici se jedna žena rozhodne postavit dům, jiná čeká na syna, který se nevrátil z války, a třetí přijíždí s plánem založit oděvní dílnu. Jejich příběhy spojil režisér Ali Hamrojev ve filmu Triptych, který kino Ponrepo promítne ve čtvrtek 10. prosince 2026 od 18 hodin. Snímek z roku 1979 trvá přibližně 70 minut a nabídne pohled na společnost i každodenní život v někdejším sovětském Uzbekistánu.
Tři ženy, tři různé životní situace
Triptych sleduje Chalimu, kterou opustil manžel. Místo aby se její příběh uzavřel do čekání na návrat, rozhodne se postavit vlastní dům. Stavba tu není jen praktickým úkolem: stává se obrazem její snahy vzít život do vlastních rukou. Vedle ní stojí stará Chadiža, jejíž syn se nevrátil z druhé světové války, a Sanobar, městská funkcionářka, která chce na venkově zřídit oděvní dílnu.
Každá z žen je v jiné životní fázi a každá se potýká s jiným druhem nejistoty. Film tak nespojuje pouze tři samostatné osudy, ale také ukazuje rozdílné podoby změny: osobní rozhodnutí, bolest z válečné ztráty i snahu přenést nové pracovní možnosti do vesnického prostředí. Hamrojev příběhy zpracoval poeticky, nikoli jako prostý výčet událostí. Právě soustředění na ženské postavy dává snímku výrazný a stále srozumitelný úhel pohledu.
Uznání v Sanremu i složitý osud filmu
Triptych získal v roce 1980 hlavní cenu Mezinárodního festivalu autorského filmu v Sanremu. Podle anotace pražské projekce se o ni podělil s československým filmem Panelstory. Ocenění připomíná, že uzbecká kinematografie měla své místo i na mezinárodní festivalové scéně, přestože její tvorba může být dnešnímu publiku méně známá než filmy z evropských zemí.
Do příběhu filmu patří také okolnosti jeho vzniku a uvádění. Hamrojev v pozdějším rozhovoru uvedl, že Triptych čelil zákazům, a popsal, jak mu zásah uzbeckého představitele Šarafa Rašidova umožnil pokračovat v další střihové a zvukové fázi. Jde o režisérovo vlastní svědectví, nikoli o nezávisle ověřený popis úředního cenzurního řízení. I s touto výhradou je jeho vzpomínka zajímavým doplněním k filmu, který se vedle osobních osudů dotýká také proměn společnosti.
Archivní kino v centru Prahy
Projekce se koná v kině Ponrepo Národního filmového archivu v Bartolomějské ulici 291/11 na Praze 1. Ponrepo do programu zařazuje klasické i současné filmy a nabízí také tituly, které se v běžné distribuci objevují jen zřídka. Návštěva tak může být příležitostí nejen k setkání s konkrétním snímkem, ale i k objevování světové kinematografie mimo její nejznámější proudy.
V oznámení projekce je uvedeno vstupné 120 korun. Ceny a dostupnost míst se mohou změnit, proto je před návštěvou vhodné ověřit aktuální program kina a podmínky nákupu. Ponrepo doporučuje pořídit vstupenky online; pokladna ve foyer bývá otevřena hodinu před projekcí ve dnech, kdy se promítá. Kino uvádí bezbariérový přístup, podrobnosti o vhodném vstupu je ale dobré předem ověřit přímo u něj.