Trojský zámek nepůsobí jako strohá městská památka. Jeho slavnostní schodiště, pravidelně komponovaná zahrada a výzdoba plná antických motivů vytvářejí dojem výletu do aristokratického světa 17. století. Přesto se areál nachází přímo v Praze, v Trojské kotlině nedaleko zoologické a botanické zahrady.
Stavba byla zahájena roku 1679 pro hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka. Šlechtic se při jejím budování inspiroval příměstskými vilami, které poznal v Itálii. Návrh svěřil francouzskému architektovi Jeanu Baptisteovi Matheyovi, jenž do českého prostředí přenesl zkušenosti z římské architektury.
Pražská vila podle římského vzoru
Zámek je vystavěn jako reprezentativní příměstská vila. V jejím středu se nachází velký sál, na který navazují chodby a řada salonů uspořádaných v enfiládě. Po stranách hlavní budovu uzavírají dvoupatrové věžovité belvedery, které stavbě dodávají výraznou siluetu.
Největší pozornost přitahuje zahradní průčelí. Zámek je s okolní krajinou propojen širokým dvouramenným schodištěm, které zároveň tvoří hlavní slavnostní nástup. Jeho osa směřuje k Pražskému hradu a při pohledu ze zahrady se tak propojuje architektura zámku s panoramatem historické Prahy.
Schodiště jako barokní divadlo
Schodiště není jen praktickou cestou mezi zámkem a zahradou. Jeho sochařská výzdoba od Johanna Georga a Paula Heermanna proměňuje prostor v působivou scénu z antické mytologie. Mezi sochami se objevují olympská božstva i alegorické postavy, které návštěvníka provázejí při stoupání k hlavnímu sálu.
Výzdoba vznikala přibližně v letech 1678 až 1703 a patří k nejvýraznějším ukázkám barokního spojení architektury, sochařství a krajinné kompozice v Praze. Schodiště prošlo náročným restaurováním dokončeným v březnu 2021. Některé poškozené originály byly kvůli ochraně nahrazeny kopiemi, zatímco cenné původní části získaly odpovídající péči.
Fresky, iluze a evropské umění
Výjimečnost Trojského zámku nekončí v exteriéru. Na jeho výzdobě se podíleli umělci z různých částí Evropy. Malby v přízemí jsou spojovány především s Carpoforem Tencallou, zatímco v prvním patře pracovali Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni Francesco.
Nejpozoruhodnější interiér představuje hlavní sál. Jeho iluzivní malířskou výzdobu vytvořili vlámští malíři Abraham a Isaac Godynové. Barokní malba zde pracuje s optickými klamy a mytologickými výjevy tak, aby prostor působil ještě větší, slavnostnější a výpravnější, než ve skutečnosti je.
Zámek, zahrada a Trojská krajina
Areál netvoří pouze hlavní budova. Součástí památky jsou také formálně komponované zahrady, štěpnice, hospodářské objekty a další zahradní stavby. Tradičně se hovoří o francouzské zahradě, důležitý je však především celek, v němž se pravidelné uspořádání propojuje s okolní krajinou u Vltavy.
Při procházce zahradou vynikne vztah mezi zámkem, řekou, Trojskou kotlinou a Pražským hradem. Areál lze proto dobře zařadit do delšího výletu, který spojí architekturu s návštěvou zoologické či botanické zahrady a s poznáváním jedné z nejzajímavějších pražských krajin.
Barokní památka, která žije i dnes
Zámek byl v letech 1976 až 1989 rekonstruován a později přešel do správy Galerie hlavního města Prahy. Po povodních v roce 2002 následovaly další opravy a restaurátorské práce. Dnes zde galerie pořádá výstavy, komentované prohlídky, výtvarné dílny a vzdělávací programy.
Současné využití propojuje péči o historický areál s tématy umění, přírody, ekologie a změny klimatu. V roce 2026 je v programu například výstava Labyrint: Krajina vnitřního bloudění, naplánovaná od 1. dubna do 29. října. Aktuální program, otevírací dobu a vstupné je vhodné před návštěvou ověřit u Galerie hlavního města Prahy. Návštěvnický areál najdete na adrese U Trojského zámku 1/4 v Praze 7; bezbariérový přístup je podle galerie zajištěn do přízemí.